Všechny tyhle debaty o nehodách zaviněných lidským faktorem (ani nevím,jestli je to jedna z nich), ve kterých se někdy tak trochu nad klávesnicemi a z tepla obýváku podivujeme nad tím, co že to tam vlastně ten pilot vyváděl, a rozčilujeme se nad tím, jaktože vlastně dostal piloťák, jsou pěkně na pytel. Vždyť je to sama podstata ohromného oboru, zvaného "Human Factors".
V minulosti se vysekali všechny typy pilotů. Airbusí "operátoři", američtí fachmani s historií v U.S. Air Force, šedovlasí flígři z Aeroflotu s tisíci hodinama na IL-62, začínající pilotní "ucha" i instruktoři s tisíci hodinama na svazarmovských eroplánech (i kluzácích!). Všichni mohou selhat a z těch co tu lítáme, se to může stát každému z nás.
Moc se mi líbí název seriálu z jednoho leteckého online magazínu. Jejich jedna rubrika se jmenuje "“I Can’t Believe I Did That”, jejíž podtitulek zní "where pilots ‘fess up about mistakes they’ve made but lived to tell about. ..."
Abych prafrázoval Gandalfa: "Proto nevynášejme příliš horlivě rozsudky o pilotní neschopnosti. Ani ti nejmoudřejší z nás nedohlédnou do všech konců".
Tímto se omlouvám všem za trochu filosofování při pondělním odpoledni, ale při čtení tohoto stromu mi to nedalo.  |
|
