Tohle je poměrně správně napsané. Navíc jsem k tomu četl kdysi takovou doušku jednoho test pilota, že v případě nečekané situace popadne každého v první moment panika. To je normální. Podstatné ovšem je, jak dlouho ten stav trvá a co udělá človek potom.
A tehdy hrozně pomáhají ty standardně nadrilováné úkony, a teprve poté, co se situace stabilizuje a panika je pryč, je čas pro analyzování situace a případné "použití hlavy", které pro každou situaci může být unikátní.
Přiznám se, když se nad tím zamyslím, že tohle mě potkalo při všech "nahovnoidních" situací v letadle. Panika se dá odbourat tím, že člověk situaci rozpozná a zareaguje na ní byť i třeba pár sekund předem. Zatím jsem se vždy z toho dostal buď drilem, nebo včasným rozpoznáním. Někdy se bojím momentu, kdy ani jedno nepomůže. Pak teprve dojde k ostrému testu reakcí a schopnosti zvládat paniku, což nejde otestovat nanečisto. |
|
