No, jelikož je to jak čtu silně kritická záležitost, mám řešení jak na nouzově získat IAS v okamžiku kdy se všechno posere. (nevím, jestli bych si to neměl nejdřív nechat patentovat )
Vycházím z principu, kterým měřili rychlost námořníci. Hodili lano do vody a počítali uzle za jednotku času. Úplně do detailu se to replikovat nedá, asi by to byl docela fofr ale dokážu si představit následující:
V okamžiku, kdy je krize a opravdu není jediný záchytný bod a všechny budíky jsou v rozporu, pilot stiskne tlačítko a z letounu se vypustí maličká lehoučká sondička kterou ve které se třeba sekundu po vypuštění aktivuje systém s padáčkem, aby byla minimální vertikální rychlost a došlo k rychlému zabrždění. Současně s tím se aktivuje miniaturní vysílač který bude mít velice precizní kmitočtovou stabilitu (synchronizace hodin krabičky a letadla může být prováděná do posledního okamžiku před vypuštěním přes BUS který ji bude také dobíjet. Pomocí dopplerova efektu lze rozdílem kmitočtu velmi přesně určit rozdílovou rychlost, čím větší bude rychlost, tím přesnější bude výsledek. Celé toto by se dalo udělat v hmotnosti řádově 50-100g a cena při větším množství by byla zanedbatelná. Takovýchto sond by letoun mohl mít třeba 20 na palubě. Díky nízké hmotnosti by se tak do 5-10s objevila IAS, která by posloužila jako referenční, aby se podle ní dalo usoudit, který z přístrojů se zdá býti v pořádku. Samozřejmě takovéto měření z jedné sondy by bylo použitelné jen jednorázově, protože se zvětšující se vzdáleností může docházet ke změnám rychlosti proudění vzduchu.
Další možností by bylo vypuštění větší sondy, která by obsahovala ADSB transponder, který by mimo to poslal i výšku.
no nic... ty vedra mi nedělaj dobře. Jdu zpět k soustruhu. |
|