Bohužel je to tak, když se ohlédneme na katastrofy a nehody dopravních letadel za posledního půl roku (MD-80 v Madridu, 737 v Biškeku, 737 v Permu, 737 na břiše v Kaliningradu, A320 v Perpignanu, A320 v New Yorku, 737 v Amstru), tak byť většina měla prapůvodní, respektive spolupůsobící příčinu v nepodstatné technické závadě či nějakém vnějším podnětu (závada přetlakování, signalizace slotu, take-of configuration warning, ptáci, radiovýškoměr), tak ve finále tam podstatnou roli (ať už v pozitivním či v negativním) sehrál člověk. V podstatě s jednou výjimkou (a to je to přistání do řeky) to lidský faktor zkonil. Nezvládl banální situaci a naopak ji vyhrotil do extrému. Ovšem pak bylo ještě stovky a tisíce jiných případů, kdy na velmi podobné "spouštěcí faktory" človek zareagoval tak, jak má, a proto jsme se o tom nedozvěděli, vlastně se o tom nedozvěděl třeba nikdo kromě mechaniků či následně firmy (protože se de facto nic nestalo). Takže nelze říct, že lidský faktor jako celek nějak významně selhává, spíš mě děsí skutečnost, že ve vyjmenovaných případech vyvstává jako společný jmenovatel jedno - odklon od elementárních leteckých priorit, jak jsme se je učili v základním výcviku, násobený často degradací vlastních schopností.
|
|
