Už jsme tuším na dané téma párkrát diskutovali a můj názor na celou záležitost je možná příliš radikální, ale za to celkem neměnný 
Chápu samozřejmě všechny problémy související s bezpečností, omezení dané technologií, kapacitou lidí, systémovou a adaptační náročností změn, atd. atd. To aby si někdo nemyslel, že jsem snad klesl na úroveň rejpalů, kteří by ATC zrušili úplně, toho jsem naprosto dalek.
Kluci kamarádi ATCOvé ale velmi pěkně prosím prominou, ale mám pocit, že nám tady všem uchází celkem základní fakt...že totiž služba řízení letového provozu je tady službou pro onen letový provoz a ne naopak.
A tak mě celou dobu co se ony služby využívám nepřestávají zarážet ty strašné anachronismy. Kdy v době, kdy s dostatečnou a striktní zárukou bezpečnosti a spolehlivosti jsme schopni zajistit polohu letadla s prostorovou přesností na metry, výškovou na desítky metrů a časovou na minuty a kdy o sobě ve vzduchu téměř všichni všechno vzájemně vědí, musíme pořád lítat po neoptimálních uměle vykonstruovaných tratích s obřími rozestupy, v neoptimálních výškách a neoptimální rychlostí, marnit čas a palivo čekáním na sloty, apod.
V čem je problém? Přetížení sektorů? Tak udělejte sektory menší nebo optimálnější (což nemusí být totéž), zaveďte airways nebo route sektory, zaveďte jednosměrky v koncových oblastech, naberte další lidi, zkraťte jim provozní intervaly, naučte je řídit, tak aby zvládali bez problému danou kapacitu...
Pořád mně nepřestává zarážet jak se pořád donekonečna zdůvodňuje proč to všechno nejde, byť pro to máme už několik desítek let technologické možnosti.
Ono by ani tak nešlo o těch pár desítek či stovek kg paliva navíc, i když se pořád zapomíná na to, co to ve výsledku znamená pro firmu, co takhle neoptimálně udělá třebas 1500 letů denně. Proč ale není možné zajistit fundamentálně volné využití letového prostoru, když jsou pro to možnosti? (vysvětlení, že to není možné podle současných pravidel chápu, ale neakceptuji jako konečné řešení). |
|
