Počkej, tady se dostáváš trochu mimo a mícháš hrušky z jablkama. Dokonce začínám mít z tvých příspěvků pocit, že vlastně vůbec netušíš, jak na tom česká komunita virtuálních řídících v tuhle chvíli je a co to vlastně znamená být virtuální řídící. Nicméně jedno po druhém.
Zaprvé mi vkládáš do pusy něco, co není vůbec pravda. Nikde jsem nikdy nepsal, že nechci začínající amatéry. Naopak, já bych strašně rád velké množství začínajících amatérů. Jenže pod pojmem "začínající amatér" si představuju člověka, co hledá nové hobby a je ochoten se pro tohle nové hobby něco naučit. Stejně jako se začínající amatér kytarista musí naučit pár akordů než zahraje "Dajánu". A teprve když se po hodně hodinách hraní těch akordů naučí fakt hodně (a nebo se naučí teorii jak se vlastně tvoří a skládají) tak zahraje "Život je jen náhoda" (nebo začne řídit na ACC) a stejně to ještě bude muset pilovat a pilovat aby to znělo dobře a u táboráku ho nevypískali.
K druhému odstavci - jednoduchá protiotázka, jak je chceš motivovat, když systém, ve kterém se člověk učí krok po kroku, po každém větším zvládnutém celku ho čeká odměna v podobě vyšší hodnosti a otevírají se mu nová, složitější místa, kde může rozvíjet své schopnosti, je špatně? Otevřít všechno všem ihned, nejen že je předpokladem k bordelu, ale hlavně je šíleně demotivující. Nebo aspoň mě to tak přijde.
Třetí odstavec - my máme takového věžníka, který nesedá na APP nebo ACC? Nevím o něm. Nicméně i kdyby hypoteticky existoval, můj dotaz v tu chvíli zní, proč nesedí na APP nebo ACC? Neudělal C1/C2 zkoušku? Jak je to možné, když je tak kvalitní. Nebo nechce se učit nové věci a tak si tam nesedá? Pak ho ale nemotivuje to, že tam může, takže tudy cesta taky nevede.
Čtvrtý odstave - Co se týká naší představy, tak současný stav jako "tréninkové prostředí ŘLP" nevypadá ani náhodou - nicméně jak jsem psal už výše, není to záhodno a ani se o to nesnažíme. Jenže je nějaká minimální úroveň, pod kterou prostě opravdu jít odmítám. Převedu to pro ilustraci opět na tu kytaru. Představ si, že vedeš hudební kroužek ve kterém učíš děcka hrát na kytaru. Všichni se začínají tím, že se učí základní rytmus a čtyři akordy aby zvládli tu naši hypotetickou Dajánu. A najednou někdo příjde a řekne, že "čtyři akordy jsou na začátečníky moc slozité, vy tu z toho děláte přípravku na konzervatoř, pusťte jim GuitarHero na konzoli, to jim jako zábava bohatě stačí". Možná se ti to zdá absurdní, ale tohle srovnání není nijak přehnané, tak nějak argumenty posledních dní tady na péráku zní. Takže pokud jsem tu v roli vedoucího takového kroužku a zjistím, že většina mých žáků si přišla "hrát na kytaristy" místo toho aby se učili "hrát na kytaru", tak se na mě nezlob, ale nikdo mě nemůže nutit najednou dělat babysittera místo učitele hudby. Zvlášť když to dělám ve volném čase.
|
|
