Mně to postihlo asi rok po prvních (bezmotorových) pilotkách. Řešení bylo jednoduché, letět podle aerodynamického "hlasu" blaníka.
Sekvenci o "strojních" nekomentuji, k tomu se necítím být kvalifikloán, i když trochu pod kůží mi takto absolutně zjednodušeně vyjádřené vysvětlení docela nesedí. I když na chybách výcviku a přístupu k praxi v povídání o "strojnícíh" bylo dost zajémavého, celé rozdělování pilotů na "strojníky" a "ty pravé piloty" mi přijde stejně debilní, jako dělení obyvatelstva na černé a bílé svině. |
|