Ale také je životy zaplacená pravda, že:
a) těch pár frází (běžně používaná letecká angličtina) nestačí pro řešení mimořádných událostí
b) Přes vysílačku je rozumět hůř, než face to face (kdo je schopen rozumět při osobní dobře konverzaci, po rádiu v cizím jazyce pobere tak polovinu, zbytek si bude domýšlet, aby nebyl za debila) - Ověřeno praxí, angličtinář non+ultra - gramatika jak když bičem mrská - při osobním jednání super... při telekonferenci je totálně mimo mísu.
c) pakliže se komunikace odehrává v jazyce, který není rodný, případně velmi dobře zadřený pod kůží vždy se zvyšuje stresová zátěž.
Dej teď na misku vah rizika a současnou situaci (poměr těch, kteří jsou schopni bez problémů za všech okolností 100% rozumět a komunikovat v AJ) a začni přemýšlet co je méně nebezpečné
1. ponechat možnost vnitrostátně komunikovat i česky
2. povinně zavést AJ
p.s. jsem také starý kořen a anglicky jsem se učil při zaměstnání, samostudiem a mám li to porovnat, studium angličtiny do úrovně kdy jsem byl schopen alespoň nějak komunikovat mi zabralo tak 10x tolik času a energie než celý pilotní výcvik. (nemyslím naučení těch pár frází, ale obecnou schopnost správně pochopit sdělení a adekvátně na něj reagovat) |
|
