Já ti odpovím - protože nějakej debil novinář semlel všechno do jedný kupy, chtl se toho jinej debil, kterej teď každejch 30 minut na Frekvenci 1 opakuje, že Aeroklub české republiky odmítá komunikovat s dispečery v angličtině a trvá na letové komunikaci v češtine.
Prostě sračka na sračku.
A pár borců, co se prsí jakousi znalostí angličtiny - aniž by přemýšleli o čem vlastně diskutují, diskutují. Elementary, dear Watson.
PS: jsem podle této diskuse už taky "dědek" - takže pamatuju i černoblý večerníčky - a můžu místopřísežně prohlásit a 10x podepsat - že kdo chtěl, jazyky se učit mohl i za totáče. Kromě povinné ruštiny (jak se mi teď v prostoru Karlových Varů hodí!  ) jsem se jako základní a střední školou povinný učil 15 let angličtinu, 9 let francouzštinu, 2 roky němčinu, 1 rok řečtinua 1 rok latinu. Z plné totality jsem se odtl na 3 týdny v Itálii - a druhý týden jsem neměl problém hovořit s italskými pacienty o jejich problémech a chorobách.
Nic-mé-ně!
jsem přesvědčen, že stejně jako jiná zásadní komunikace s úřady, zákony, předpisy - i závazná nařízení orgánú evropské unijní správy musejí být dostupné v místně srozumitelném (místně příslušně úředním) jazyce. Vše je ale otázka peněz - kdo zaplatí překlady? Toto břímě leží na národních orgánech - u nás ministerstvech. Některá ministerstva s tím problém nemají, jiná mají. ÚCL na to peníze nemá. ALE: vzpomeňte, že i platnost předpisů JAR byla v naší republice ODLOŽENA až do doby, kdy byl dostupný úřední český překlad (!) - nic nového pod sluncem, jen do provozovatelů blaníků se kopne snáze, než do velkých leteckých společností. A v tom je skutečné jádro tohoto letecky-anglicko-evropského pudla. |
|
