Teda, při vší úctě, na směru a síle úplavu se podílí mnohem výraznější vlivy, než právě Coriolisovo zrychlení, resp. síla vznikající díky tomuto zrychlení. V principu a pro snadné pochopení bez nutnosti studovat aerodynamiku, bych si dovolil paralelu s předmětem pohybujícím se v klidné vodní ploše. Nebo ještě jinak, kdo jel někdy vodu, zná co se děje v rychlejším proudu kolem kamenů. To je ten úplav. Pokud bychom do takového proudu ponořili model letadla, viděli bysme, co se s ním děje ve vzduchu. Ovšem na oblíbených fotkách dopraváků prolétávajících mraky jsou krásně jasné ty nejvýraznější části úplavu - totiž spirálové víry na koncích křídel - to je vlastně vizualizace indukovaného odporu - jednoho z nejvýraznějších škodlivých odporů na letadle. Ale na úplavu se podílejí všechny odpory - je to prostě zvířený vzduch za letadlem. Daný především celkovou hmotností letounu - to je to vyrovnávání různých tlaků na různých místech křídla - logicky těžší letadlo "drží" ve vzduchu větší síla = větší turbulence (více vzduchu, který musí přetéci z jedné strany křídla na druhou) a dále je samozřejmě daný aerodynamickou čistotou - větší úplav bude za 142, než za 205, větší za Jumbem než za turboletem.
Ovšem běžná stíhačka (nemyslím třeba mig 25) neváží desítky tun, a je aerodynamicky velmi čistá, proto to při rozumné vzdálenosti neudělá s předlétávaným letadlem nic. Dost možná jsou větší turbulence za vrtulovým lehkým letadlem, než třeba za Albatrosem. Jinak jak zde již padlo, dnešní stíhačky klidně letí stejně rychle (pomalu) jako třeba Cessna. |
|
