Takže. Asi se všichni shodneme na to, že plyn (vzduch) buď proudí laminárně nebo turbulentně. Dál je snad také jasné, že žádné letadlo světa nedokáže donutit vzduch k laminárnímu pohybu, který by byl schopen na dlouhou vzdálenost přenášet nějakou pohybovou energii. Takže se dostáváme pouze do oblasti turbuletního proudění, které je od lamminárního odděleno dost ostrým přechodem (něco jako mezní vrstvou).
Přitom oblast turbulentního proudění se nijak výrazně neumí šířit na úkor lamminárních vrstev. K tomu potřebuje dostávat další energii. takže po průletu třeba proudového letadla, které dodá vcelku malému objemu vzduchu (počítáno do vzdálenosti od letadla) nějakkou kynetickou energii, tento vzduch již žádný další zdroj energie nemá. V první fázi tedy dochází k tomu,, že se tato energie snaží převádět sousední lamminární vrstvy na turbuletní. Dochází k rozšíření turbulntní oblasti a to všemy směry stejně. Turbulentní proudění je právě význačné tím, že pohyb v něm je neuspořádaný, a jeho energie se šíří na všechny starany stejně rychle. Ale energie rychle ubývá. 1. se spotřebovává k rozšiřování turbulentní oblasti a 2. se díky pohybu molekul mění na tepelnou energii (turbulentní proud se ohřívá). V určitém okamžiku již nebude energie na rozšiřování turbulentní oblasti a zbytek energie se bude měnit na teplo, čímž bude ustávat i turbulentní proudění. nejrychleji k tomu bude docházet v přechodové mezní vrstvě, kde se zároveň bude vyměňovat tepelná anergie s lamminární chlaadnější vrstvou.
No a co udělá teplejší oblast vzduchu v jjinak homogenní chladnější oblasti? Bude stoupat vzhůru. Takže směrem dolů se to určitě nebude projevovat. Navíc stoupání nebude nijak významné. To klasická termika bude vždy mít navrch. |
|
