No, zajímavé téma, ale mně nesedí dvě věci:
1) Vmax malého letadla (zmíněna cessna) a Vmin stíhačky (Gripen, Mig-29, Mirage 2000...) se potkávají. Jsou známé fotky ze skupinových letů několika takto nesourodých letadel - pochopitelně každé v jiné poloze (motorové éro lehce potlačeno, kluzák těžce potlačen, stíhačka výrazně natažena) - ale mohou letět vedle sebe, když by chtěli.
2) uniká mi, proč by úplav za stíhačkou měl být směrem dolů nepříjemný a nahoře a na bocích zanedbatelný. Pokud si pamatuju z aerodynamiky, tak se může jednat o dvě situace (pominu-li již zmíněný výtok horkých plynů z motoru, to by asi byla kaputola sama pro sebe):
2-a) úplav má určitě tvar nějakého kornoutu, který bude buď symetrický nebo nesymetrický, podle obtékání a vírů, vznikajících na přechodech ploch letadla (typický dvojitý kornout, zatáčející se "k sobě" - oblíbené téma na focení po průletu tryskáče mrakem). Nevidím důvod, proč by měl tento kornout nějak výrazně klesat nebo ovlivňovat letadlo pod stíhačkou - nabízí se sice jistá analogie s vrtulovum proudem, ten je ale stočen dolů a uhýbá do strany právě díky rotaci od točící se vrtule a současně dík coriolisovým silám - a to asi u stíhačky moc velkou roli hrát nebude (myslím). TAKŽE: pokud se malé letadlo neoctne v úplavu (za stíhačkou) a při dodržení určitého odstupu (viz bod 2-b) tak ovlivněno zcela určitě nebude.
2-b) při velmi blízkém přiblížení dvou pohybujících se těles je třeba ještě zvážit dva efekty - i když praktický dopad pro letectví asi není velký:
2-b-1) gravitační síly: vyplývají z hmotnosti dotyčných těles. Pokud se tělesa pohybují v nějakém prostoru, může být vzájemná přitažlivost znát. Ani stíhačka a natož malé letadlo ale asi pro tento princip nejsou dost hmotná tělesa - zmiňuji jen pro systematičnost (a zpestření  )
2-b-2) aerodynamické síly: vyplývají z urchylení proudu kapaliny (vzduchu) ve štěrbině, která vznikne přiblížením pohybujících se těles. Pak urychlení proudu způsobí podtlak (stejn ě jako na sací straně profilu) a tělesa jsou vzájemně přitahována k sobě (!) - tady už si to dovedu představit, ale přiblížení by muselo být fakt těsné. Toto má mnohem větší význam při manévrování velkými loděmi, kdyk takové situaci při blízké souběžné plavbě skutečně dojít může.
3) myslím, že mezi průletem normální rychlostzí a podzvukovou rychlostí tak velký rozdíĺ nebude (pokud to nebude "těsně podzvuková rychlost"), při průletu nadzvukovou rychlostí pak může vzniknout problém s tlakovým rázem (čelo supersonickéhon úplavu), který v blízkosti stíhačky může být velmi silný - a na druhé letadlom v blízkosti tak může mít destruktivní účinek.
ZÁVĚR: pokud stíhačka nepředletí druhé letadlo v ose letu - a tím toto druhé letadlo nedostatne do úplavu - nebo ještě hůře do proudu horkých plynů a pokud neletí nadzvukově - tak se nestane vůbec nic.
PS: však taky na tom je založena spousta ošklivých kousků Blue Angels, kteří při blízké skupinové akrobacii mají nejhůř obouchané konce výškovek... |
|
