Jsem, rád, že jsi na to odpověděl takhle klidně, já po přečtení několika rádobychytrých a rádobyvtipných příspěvků v tomhle threadu měl chuť odpovědět peprně. Jenom mě to utvrzuje v tom, že dnešní generace "vzdělaných" cestujících dokáže posádce otrávit život, protože se leckdy svoje dojmy nenechávají až na doma a internetová fóra (což je tento případ), ale řeší to už v letadle a to dost znepříjemňuje a zhoršuje situaci. Problém je opravdu v tom, že nikdo vzadu není schopen posoudit důvody pro rozhodnutí posádky (počasí, výkony, MELové položky, company procedures apod.). A soudit podle toho, že ostatní to dělají tak-a-tak, je, přesně jak píše tragéd, na úrovni blinkrů před křižovatkou.
Připomíná mi to dvě příhody. První (třeba se tu někdo pozná) mi vyprávěl jeden kolega ještě na ATR. Je to tak čtyři roky zpět. Nechali se ukecat ať vezmou simptáka do kokpitu. Místo toho, aby seděl a mlčel, nebo se v klidných situacích občas na něco zeptal (jak by to snad udělala většina) do toho posádce neustále kecal stylem "proč tam máte naladěné ještě VLM a ne OKL?" "proč už tám máte XXX když už jste měli mít YYY?"... až ho kapča okřiknul, ať drží hubu.
Druhá příhoda se mi stala jako cestujícímu v 757 Northwestu. Při odletu z Minneapolis jsme měli 3h sekeru kvůli závadě letadla a výměně stroje, pak přišla bouřka, další hodinu se čekalo s nástupem cestujících, pak jsme začali pojíždět, bouřka se vrátila, chcípli jsme motory na pojížďečce, a další asi hodinu čekali. Když se obnovil provoz, a my zajeli na dráhu, měli jsme už víc jak 5h sekeru. Chvíli stojíme, pak se pomalu éro rozjelo a první odbočkou jsme vyjeli z dráhy. Ozval se kapitán, že těsně před vzletem se mu nezdál rodíl ve větru na obou koncích dráhy, obával se Microburstu, tak se rozhodl vzlet odložit. Ačkoliv éra za námi i před námi do toho šla. Nevím, jak pro ostatní, ale pro mě tenhle kapitán byl Pan Kapitán a dal mi ohromnou lekci do života. Protože není nic snažšího, než po takhle otravném čekání a po přestálých tlacích to tam navalit stylem "děj se vůle boží" a jako ostatní do toho jít. Ale odolat tomu a rozhodnout se jinak než ostatní podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a přidat si další půlhoďku zpoždění, to už chce Kapitána.
|
|