Moje zkušenost s více typy (dohromady 41, v současnosti pět) je, že to lze, pokud jsou typy výrazně odlišné = ihned po sednutí do éra všemi smysly víš, že sedíš v něčem jiném. Paradoxně velká mašina versus malá mašina není absolutně problém, nebyl problém ani B737 vs CE-680, které jsem při opětovných přechodech prostřídal třeba v jednom týdnu (v pondělí ještě Cessna, v neděli už Boeing), prostě byly dost odlišné. Ani mi nedělá problémy v současnosti P2 vs T-6 vs Z-326/526.
Paradoxně mi trochu problémy dělal B737-500 vs B737-800, nebo ATR 42-320 vs ATR 42-500. Tedy podobná éra, lišící se v podstatných detailech.
Ale i tak to není potíž, pokud na jednotlivých typech máš slušný nálet a létáš je intenzivně. Za největší problém vícetypovosti považuju, když máš dlouhé pauzy, třeba u Boeingu jsem někdy sedl do pětistovky po půlroce na osmistovce, a přitom bylo vše OK z hlediska legislativy.
Takže zde bych ze závěrečné zprávy zvýraznil zapadlou informaci, že to byl první let po půlroční pauze. Upřímně řečeno, když mám na P2/T-6 takovouhle pauzu a není s kým letět dvojí, tak si prvních pár letů či hodin nedovolim to, co jsem před pauzou dělal běžně. To přijde až s časem. |
|
