Nemyslím to nijak zle, už je tu reakce od povolanějšího, ale právě tenhle post (odpověď/dotaz) to všechno vysvětluje. Pokud si někdo toto neuvědomí, necítí či vnímá to automaticky, je jasné, že se jeho pohled na Smolensk bude (musí) lišit.
To právě je to, co si člověk musí zažít (nebo s hloubkou úvahy uvědomit) že to je PROPASTNÝ rozdíl. Ta realita - tady a teď, hned nebo nikdy - přežiješ, nebo z tebe bude krvavá ohořelá kaše (a když to posereš, tak fakt bude!) - to samo o sobě může způsobit takové změny psychiky, že jedinec není absolutně schopen vykonat to, co "nanečisto" (tedy - když šlápnu vedle, OK, začnem znova) zvládnul tisíckrát.
Pak se přidává každé zrnko, které musí ten kapitán předpokládat - a ustát - i takovou věc, že vyrazí politruka a nechá za ním zavřit dveře. A kdo někdy byl v armádě tak ví, že to není malý úkol, mimo jiné... |
|
