Hoši mnohem starší a především zkušenější než já ti to už řekli líp. Z gauče se posuzuje všechno strašně jednoduše, já sám taky podporuju a snažím se praktikovat chladné a rozvážně myšlení hlavou, bez zbytečných excesů. Ale přihodím sem vzpomínku (ne tak dávnou, ale už to bude cca 6 let) na svou první jízdu autem v AŠ v reálném provozu. Z nějakého parkoviště asi kilometr a půl k obchoďáku; přes město, po tmě. Dodnes bych byl ochoten odpřísáhnout, že jsem během té jízdy (asi 10 křižovatek a spousta dalších situací) nepotkal jedinou dopravní značku a že moje auto (Škoda Fabia) nemělo zrcátka.  Co tím chci říct - i když je to smutné a za žádnou cenu by se to nemělo stát, plně si dovedu představit, že to dusno, které se na ně před přistáním sesypalo, prostě neustáli a dělali v normálním životě triviální a absolutně nemožné chyby. Takže říkám, možné to je, a to bohužel poměrně snadno...
Máš pravdu, prostě si vybrali pro sestupovou rovinu RA, za daných okolností tu nejhorší možnost. Ten barometrický upravovali hádám s ohledem právě na RA, kterému věřili. Problém je v tom, že když si jednou určíš vyšší autoritu (RA), velmi špatně se pak přiznává, že je špatně právě ona...
Rozumím originálu a myslím, že chápu i vnitřní význam těchto slov, ale obávám se, že to je jen svatý grál, nedosažitelný ideál toho, jak bychom si přáli chovat se pod tlakem okolností za kniplem. Ovšem je jen velmi málo osobností, které dovedou své emoce zaparkovat na letišti před odletem do hangáru a vyzvednout si je zase až po přistání. Zbytek pilotů (a hádám většina) se toho klidu snaží docílit především tvrdým tréninkem (který určitě absolvují všichni zodpovědní piloti), ale pochybuji, že se posádka může připravit na něco takového, čemu čelili v posledních minutách letu... |
|
