On ale mohl být silná osobnost, jen se v určitý moment sejde těch tlaků tolik, že začne povolovat. To my přesně nevíme. Je to jako s materiály. Jeden známý, bývalý technik MiGů, mi říkal, že od té doby, co viděl shořet jednadvacítku, nevěří na existenci nehořlavých materiálů. Vše záleží jen na zápalné teplotě...
Uvedu příhodu, co se mi stala před časem na Boeingu. Pro ilustraci toho, co jsem psal ve svém předchozím příspěvku. Letěli jsme pro jednu italskou leteckou společnost ranní spoj Neapol-Verona. Počasí se nezachvalo podle předpovědi, což se v Pádské nížině stává. Dohlednost byla pod naše minima, a tak jsme vyčkávali. Mlha končila hned vedle letiště, a ne a ne se hnout. Záložní letiště jsme měli Montichiari, které se nachází odhadem 50km od Verony, takže je to kousek. A celou dobu vyčkávání jsme jej viděli, osy přiblížení na obě letiště se dokonce protínají, takže z vyčkávacího obrazce jít na diverzi vlastně znamenalo jen zahnout doleva místo rovně a už jsme byli usazeni v ILS. Samozřejmě vida vývoj, či spíše nevývoj počasí v destinaci jsem se rozhodl divertovat, ačkoliv paliva bylo ještě dost. Po přistání naši cestující vylezli do přistavených autobusů, jež je těch 50km převezly. A po přistání mi vedoucí kabiny vyprávěla, že cestující byli OK, až na dva. Jedna paní řvala, že kvůli nám přijde o práci, že měla mít nějaký pohovor a ten nestihne. A pak přišel jeden pán, a řek vedoucí, že nám "děkuje", že je chirurg, letěl na důležitou operaci nějakého dítěte, a měl být za půl hodiny na sále, což nestihne. Zde přítomní doktoři mi určitě potvrdí, případně vyvrátí, zda je normální takhle vyrážet na důležitou operaci jen pár hodin dopředu na vzdálenost několika set kilometrů. Každopádně mě to rozhodilo, říkal jsem si a kurva, to po mě chtěl, abych sedal pod minima? Nebo co mi tím chtěl říct? Byl jen kecka? Neměl jsem přeci jen ještě půl hodiny vyčkávat, co kdyby se to zlepšilo? Paliva trochu bylo. Byl jsem ale v ten moment na zemi, a tak to byly jen akademické úvahy. Jak by to ovlivnilo mé rozhodování, kdyby mi to řekl už za letu? Samozřejmě bych pod minima nešel, ale dost možná bych protáhl holding. A každopádně by mě to ještě víc dostalo z "komfortní zóny", tolik důležité pro bezpečné létání. Už tak jsem byl situací tlačen lehce mimo její střed. Tehdy jsem ještě neměl přiznanou CAT IIIa, jen "dvojku", takže jsem nemohl pod RVR 300m, zatímco jiná éra sedala, neboť byla dohlednost 225m. A za měsíc, po simulátoru, jsem dostal i tu trojku, takový rozdíl už to není. Samozřejmě červíček v takové chvíli hlodá a hlodá. Přiznám se, že jsem si od toho trochu odfoukl až večer na hotelu, když jsem si projel historii METARů a zjistil jsem, že bych musel holdovat tak pět hodin, než se mlha rozpustila.
Ale díky "sterilitě kokpitu", nejen po stránce "nepodstatné komunikace", ale i odtažitému vztahu cestující-piloti, jsem tomuto zvýšenému tlaku za letu vystaven nebyl a proto jsem celou dobu zůstal "v zeleném poli" své lidské výkonnosti.
Naopak VIP létání je po téhle stránce ohromnou životní zkušeností a uvědomil jsem si to až v momentě, když jsem to zažil. Tam se člověk občas dostává až do "žlutého". Jsem docela rád, že už s tím končím... |
|