Tak mě napadá... asi jsem přemýšlel špatně...
Už si to asi dovedu zdůvodnit  Pořád beru křídlo (profil) jako statickou záležitost, kolem které proudí vzduch, což ve skutečnosti takhle není při tomhle vysvětlování
Udělal jsem k tomu názornější obrázek, jak to myslím
Jen filozofuju a cucám z prstu bez ohledu na nějaké rovnice apod. Nejde mi o přesné hodnoty, ale o principiální funkci toho, co se tam vlastně děje
Abych se dostal k jádru pudla:
- Domnívám se, že ony částice jsou v nějaké poloze v nějakém množství na objemovou jednotku (klasická hustota) a stav je poklidný (uvažuju jednoduše)
- Jakmile tam vlítne profil/křídlo, díky svému tvaru část těch částic pohrne před sebou, nebo je resp. vychýlí před sebe a směrem od profilu (druhý obrázek) v nějaké oblasti (vyznačeno zeleně), čímž způsobí nárůst hustoty před profilem (ztěsná tam ty částice - nebude to asi nějak moc - záleží na rychlosti a tvaru profilu).
- To byl ten zvýšený tlak před profilem. Pak ony částice začnou lézt nahoru a dolů pod profil, ale za ním by vznikla hmotová díra, takže se ty částice ze své vychýlené polohy (ne podél profilu, ale prakticky "kolmo dolů") začnou vracet na své místo. A protože nad tětivou je zabráno víc místa, tak ty částice jsou od své původní polohy dál, tudíž musí větším šupem dolů - tím se tam roztáhnou a vzniká nižší tlak a tohle bych bral jako onen podnět.
Ale očekával bych, že to bude určitě složitější, takže ten podtlak v zadní straně křídla vytvoří podmínky takové, že okolní vzduch se tam bude snažit tlačit všechno, co má, tzn. že tam poleze i to, co je před maximální tloušťkou profilu někde u mezní vrstvy a to by pak pohlo způsobit i to, že na horní stranu profilu ve skutečnosti (co bylo ověřeno z aerodynamického tunelu) jsou nasávány částice, které jsou i něco málo pod náběžnou hranou, což by při tomto zobrazení (na obrázcích) nebylo.
Už je zas večer a zas mi to začíná vymýšlet blbosti... ale prostě filozofuju  |
|
