Já jeho dotaz pochopil jinak 
A to tak, že se ptá, jak vzniká nižší tlak nad křídlem v molekulární úrovni.
To jak jsi to napsal je pravda, jenže to nespecifikuje ten problém do detailu Molekuly se roztáhnou, ale k tomu musí nějak dostat podnět a ten ti v té odpovědi chybí. Nic v tomhle světě se samo od sebe nezačne měnit. Vždy je třeba nějaký podnět, něco, co vyvede z rovnováhy a vyvolá reakci. Vzhledem k tomu, že molekuly vzduchu k sobě nejsou pevně vázány (viz ta sranda s proudícím tuhým kovem nebo co to), tak ty molekuly nemusí být v páru kolem profilu, tzn. při takovém zamyšlení mi vychází, že nahoře molekuly úletí větší dráhu, tzn., že se nepotkají na odtokovce, protože ty shora budou zpožděné
Teď mě zase napadá teorie s opačným smýšlením, než ta moje původní šílená A to místo přetlaku před křídlem, podtlak na zadní straně. Tak, jako deska postavená kolmo k nabíhajícímu proudu vzduchu. Ale prakticky je to totéž. Tím, že překážka (křídlo, deska, cokoliv) letí vzduchem, začne na začátku brzdit molekuly, ale za překážkou se v prostoru objeví stejný objem, ale chybí mu dostatečný počet molekul (v tom místě je nižší hustota-tlak) a tak se snaží okolní tlak nacpat molekuly do toho prostoru (vrátit to do původních hodnot). A protože vepředu se ty molekuly brzí a vzniká tam tak trošku přetlak, tak to tlačí ty molekuly podél povrchu křídla hezky dozadu rychleji Já nevím, ať uvažuju jakkoliv, tak mi to takhle pořád vychází |
|
