Problém je, že když jsem byl malý kluk, tatínek koupil světélkovací korálky, malé magnety, černé loutkářské nitě - a vyrobil nejdřív Machův vlnostroj a pak spoustu podobných fyzikálních hraček, na kterých mi předváděl jak se co chová, co se kdy kde děje (kalotové modely molekul, interaktivní model pro demonstraci disociace, fungující Rhumkorfův přístroj včetně originální fungujícíé rentgenky, různé demonstrace vlnění a polarizace pole, občas předvedl věc, kterou jsem už nikdy v životě neměl šanci vidět - například zobrazení letu radioaktivních částic ve Wilsonově mlžné komoře... v UV světle to občas bývala představení lepší, než Laterna Magika,) táta byl prostě koumák a hračička  , probrali jsme to od Galvaniho žabích stehýnek až po Kapicu. Už jsem to skoro všechno zapomněl, ale zbyla představa a způsob myšlení. Toho se nezbavím a je fakt, že poustu věcí si nejen dokážu představait - ony tak většinou skutečně fungují.
Takže když to "naředění" domyslíš, i s těma vektorama, Braunovým pohybem (a je blbost, že by gravitační tíha částice byla kompenzována odstředivou silou, sorry  ) - prostě tím, čemu jsem se chtěl vyhnout, tak ti nakonec vyjde, že v tom je ten fór, proč je najednou statický tlak menší - a cucne to. |
|
