No, to je trošku složitější. Plánovací oddělení používá nějaký ten plánovací softík, co má příslušný datový model, který udělá průnik mezi globální databází výškového větru od poskytovatele onoho softu, s body po trati. Výsledkem je pak stránka, kterou máme na zadní stránce PLOGu (viz první obrázek). Kdybychom i byli aerolinkou 21. století, tak nám to ACARSem přijde automaticky do FMC a nemusíme to tam ručně datlovat (vopruz, ale užitečnej pro optimalizaci letu s ohledem na hladiny) 
Zdroj oné globální databáze v nějaké tabulkové a náležitě detailní podobě bohužel neznám. Nějaký lokální se dají najít, ale o něčem užitečném opravdu nevím.
Jednou z možností je tam něco nadatlovat podle WIND/TEMP charts, který najdeš u většiny poskytovatelů SIGMET apod. leteckých počasních informací. Např. Americká NOAA:
https://aviationweather.gov/iffdp/
https://aviationweather.gov/data/iffdp/2903.gif
Rozlišení 5º není pochopitelně nic moc.
To vše za přepodkladu, že máš v FSce počasí, který má něco společnýho s reálem.
Druhou možností je využít něco, co ti poskytne tvůj Weather Addon.
Třetí možností je do toho nadatlovat něco, co je interpolací mezi aktuálním výškovým větrem před zahájením klesání a větrem na letišti. To bude samozřejmě realitě vzdálené (někdy hodně), ale asi blíž než calm winds.
Např. tam dej FL350, FL310, FL200 a FL100 a postupně snižuj rychlost větru.
Směr odkud v nižších hladinách fouká už je složitější problematika, záleží na hodně parametrech a lokálních podmínkách a není tak snadný najít nějakou univerzální poučku. Pokud bychom ale brali standardní atmosféru bez front, vertikálního prodění a teplotních rozdílů apod., tak se dá obecně říct, že na naší polokouli se s klesající výškou stáčí směr větru doleva (takže třeba uber 10º ze směru každých 10 tísíc ft). Ale to jen zcela obecně. |
|
1x 
