Pokud ti jde o dopraváky, záleží na situaci.
Když je pěkně a máš náladu a umožňuje to provoz, vypneš ho už někde na příletovce a letíš si celé přiblížení na ruku, v lepším případě změníš se souhlasem ATC třebas ILS přiblížení už předem na vizuální a letíš si to jako okruh nebo jeho část.
Když je škaredě (nízká dráhová dohlednost), jsou aktivní Low Visibility Procedures (LVP), umožňuje takové přiblížení a přistání letiště a letadlo, tak letíš většinou všechno autopilotem až do přistání (a včetně něj). Možné je případně poslední momenty letět ručně - jedná se ale o vzdálenost mnohem menší než 1nm kdy ho vypínáš, obvykle po získání vizuálních referencí (nejpozději ve výšce rozhodnutí, což jsou max. desítky ft nad dráhou) a tak je to občas poměrně riskantní záležitost a ponechává se autoland.
Když je tak nějak normálně, tak bych řekl že nejčastěji ho vypínáme u ILS přiblížení po dokončení konfigurace (všechny klapky a podvozek venku), což se odehraje na nějaké cca 4nm, nejpozději 2nm. Je to snažší, protože je stabilní rychlost, výkon motorů a trim, takže éro letí vpodstatě samo. Někdy už dřív např. při nalétnutí glideslope a ustálení výkonu motorů, aby si to člověk trochu užil, někdy až později, když to např. vypadá bledě s přistáním (pomalé provedení vzletu letadla na dráze před námi). |
|