No, nebyl bych az takovy optimista. Ciste z fyzikalniho hlediska mas pravdu, paklize bys zanedbal reálné materiály. problémů máme hned několik:
Při průchodu el. energie jakýmkoli materiálem vzniká elekro-magnetické pole, představ si letadlo jako drát (blesk vešel cumákem, odešel ocasem) Na všechny kovové prvky se díky elekrtomagnetické indukci tento impulz více či méně přenese (více na ty, jenž jsou nejblíže napěťovým kmitnám a nejsou-li kabely v těchto bodech stíněné) do vnitřní kabeláže a tím i do přístrojů. Pak už zálezí na limitní ochraně vstupních dílů každého elektronického prvku, zda ho neovlivní vůbec, dojde ke krátkodobému výpadku či k nevratnému poškození. Vypočítat se to dá velmi těžko, protože stejná situace nikdy nenastane 2x. Pokaždé blesk může do letounu vejít a odejít jinudy, tudíž i přímý účinek na kebelové svazky je pokaždé jiný, nehledě k tomu, že i intenzita výboje je pokaždé jiná. (jedná se o stovky milionu voltů a kiloampery)
Druhý probém je přímo v potencionálním mechanickém poškození, při silném výboji dojde k lokálnímu extrémnímu zahřátí vstupního a výstupního bodu a v případě, že by se jednalo o nosný díl, mohlo by dojít k destrukci.
Suma sumárum, zabránit škodám způsobených vlivem úderu blesku nelze, vhodnou mechanickou a elektrickou konstrukcí lze důsledky minimalizovat. A to platí nejen v letectví ale i v jiných oborech. Osobně myslím, že 747 z videa udělala okruh a sedla, piloti i cestující si vyměnili textil, a ero slo do generálky. Jo a přepokládám že uvnitř to byla pekelná rána... (vzduch v kanále blesku se ohřívá na 30 000C a díky jeho rozpínání vzniká hrom, který plášť letounu sice utlumí, ale na vzdálenost několika metrů (když zanedbám zvuk který přímo vznikne výbojem do trupu) bude velice silny) |
|
