BedaPZ: při veškeré úctě k tvému profilu  (ten smajlík je velmi důležitý), hodím pohled z druhé strany na MiG-23 a hned v úvodu píšu, že na verzi MF, nikoli ML (tu jsem nelítal), která měla autopilota jiného, který sice dokázal sám udělat sestup, ale nedokázal ovládat přípust motoru, tzn. sice jsi mohl pustit knipl a jít sestup podle RSBN, ale otáčky a tím pádem rychlost jsi musel ovládat sám a myslím si, že by to vyžadovalo kus odvahy, neslyšel jsem o tom, že by někdo říkal, že sedá na automat. Možná to měla i MF, to si teď opravdu už po těch letech nepamatuju (třeba mně i opravíš), ale nikdy by mně nenapadlo to vyzkoušet. Takže celé přistání v teplých.
Na rozdíl od dandeeho já nemůžu psát o MiG-21MF, ale jen F a U, která ještě SPS neměla, ale kdybych srovnal 21F a 23MF, tak 23 byla na přistání o poznání klidnější, ale byla o hodně a to opravdu o hodně citlivější na správnou rychlost vzhledem i na celou mechanizaci křídla, kterou jsem už párkrát popisoval (automatické vysouvání velkých klapek v závislosti na rychlosti atd a ony to vlastně nebyly klapky, ale klapajzny po celé odtokové hraně a k tomu ta brutální sklopná náběžka po celé hraně náběžné). Ale vstupuje tu do hry mnoho dalších faktorů, jako třeba i to, že do 23 jsem se dostal až po několika letech (rocích, aby bylo jasno ), kdy jsem průběžně sbíral zkušenosti z "jednodušších" typů. Tak, jako Dandee šel do Su-22 až z MiG-21 (pokud se nepletu). A určitě by napsal, že v mnoha směrech to bylo úplně jiné létání, než na 21.
I podle toho, jak "kvrdlal" pilot s kniplem se dalo poznat, či je nervák, nebo kliďas. Mohl jsi knipl téměř zabetonovat a řídit skoro celý sestup jen motorem, nebo jsi mohl nervózně hejbat se vším, co jsi měl po ruce
MiG-23MF měl režim autopilota "demfír" - který musel být stále zapnutý (pokud nedošlo k vysazení autopilota) a který primárně sloužil k "odstraňování vlastních kmitů letadla". V těsné dvojici jako vedený jsi krásně viděl, jak stabilizátory vedoucího neustále kmitají, byl to fascinujíci pohled. Bylo cvičení, kdy sis na spárce demfír vypl a zjišťoval, jak se to chová - nedokážu si představit přistání bez demfíru s bednou
Je to zkrátka to samé, co vyžaduje každé letadlo - některé zbytečné pohyby plynem a kniplem toleruje a odpustí, některé už jsou za hranicí a vytrestá tě.
Jak říkal jeden kolega, pilot s mnoha tisíci hodinami - na migu není frajeřina udělat přepad a zlikvidovat cíl... Přivedeš miga do půl metru nad prahem dráhy na rychlosti 310 a tam teprve začíná ten boj o život....
Jenže tohle chce opravdu každé éro - úctu a respekt a jeho perfektní znalost
Peace, brothers!
|
|
