Nebudu komentovat TVS, protože je neznám. Ale obecně se aerolinky dělí na ty s pevným rosterem (řekněme asi v současné době v menšině), tzn. že víš např. měsíc i dva dopředu co tě čeká a na ty s pohyblivým rosterem. V rámci obou typů ale krom plánovaných letů (lišících se v tom jak dlouho dopředu je znáš) existuje tzv. standby - sedíš třeba doma (obecně v dosahu letiště, většinou v rozmezí 1-2 hodiny) a když tě zavolají, tak prostě naklušeš a dostaneš zadání co tě čeká za let  Piloti pak mají většinou určitý typ rosteringu (days on-duty/days off třeba 6/3, 5/4) a v rámci těch on-duty tvoří určitou část právě ono standby.
Není na tom nic zvláštního, tak to funguje ve většině společností, tomu se nedá říkat špatné chování Extrémem budiž Netjets, kde rozhodnutí kam poletíš v rámci běžného 5/4 leží výhradně na zákazníkovi a ten se může rozhodnout i klidně v průběhu letu...A že by si někdo z pilotů stěžoval ? To ani náhodou Ve všech případech ale samozřejmě stojí za piloty výkonné plánovací oddělení, které dodá vše potřebné pro provedení letu.
Je pravdou, že v rámci oněch schémat existuje u některých společností více a u některých méně příjemnější atmosféra. Je to ale dáno hlavně tlakem na ekonomiku a flexibilitu, takže u low-costů je to z tohohle pohledu obecně horší (Ryanair je typický příklad hodně náročného létání, dávaného za příklad vykořisťovatelského zaměstnavatele), ale existují taky výjimky (třeba easyJet). |
|
