Toto téma je velmi dobře napsáno a rozepsáno v učebnicích.
Ale co ti hned opravím je rozdíl mezi anti-ice a de-ice. Tady se totiž pleteš .
Pokud jsou podmínky tvorby námrazy tak se používá anti-ice, ale pokud je již nějaká vrstva na letadle, ať sněhu nebo ledu, tak potom to je de-ice.
Vysvětlím na klasickém příkladě: Letadlo stojí na zemi, napadá na něj sníh a proto se před letem musí očistit. Takže, nejdříve se udělá de-ice, tzn. odstranění sněhu a případných námrazků, obyčejně stačí horká voda, neboť je to levnější a je nesmysl do toho ještě lít nějakou nemrznoucí směs. A po tomto očištění nastupuje druhá fáze a tou je právě anti-ice, kdy se letadlo poleje směsí, tím "sajrajtem"  , aby během pojíždění, vzletu a případném průletu podmínkami tvorby námrazy k tomu nedocházelo. Občas se podle potřeby, u dopravních proudových letadel, zapíná anti-ice vstupu motorů a náběžných hran křídel (tady i vrtulových). Nikoliv stabilizátoru.
Pokud letadlo přiletí a hned potom pokračuje dál, tak pokud nesněží, tak se provede jen ošetření anti-ice. IMHO ta směs má omezenou dobu funkčnosti, proto se to provádí těsně před tím, než letadlo odletí a má i různé koncentrace, podle potřeby.
Malá letadla se musí vyhýbat podmínkám tvorby námrazy, pokud nemají systémy na jejich odstraňování za letu. |
|
