Heliny a směr větru?

Zkusím stručně doplnit Víťu.

Fakt: Vrtulník v bezvětří (nebo nulové rychlosti vůči vzduchu) potřebuje k letu výrazně víc výkonu, než když mu na rotor nějaký fouká. (effective translational lift/ ETL)

Scénář 1:
-Vrtulník visí s čelním větrem- ten mu pomáhá (ETL) a pilot nepotřebuje tolik výkonu
- Vrtulník akceleruje- největší nárůst efektivity rotoru se projeví okolo 24kt- vrtulník začne stoupat aniž by pilot udělal nějaký zásah do řízení

Scénář 2:
-Vrtulník visí s větrem do zad- ten mu pomáhá (ačkoli může mít pilot trochu víc práce s pedály)
-Vrtulník akceleruje- rychlost větru při akceleraci klesne postupně na nulu, pilot najednou potřebuje víc výkonu (který mít k dispozici nutně nemusí), vrtulník se prosedne a pilot je rád, že ve zdraví přežil další akceleraci do chvíle, kdy mu vítr zepředu zase začne pomáhat.

Další problém (jak psal Víťa) může nastat při přiblížení. Pilot se postupným zbržďováním a klesáním snaží udržet konstantní úhel přiblížení. Na rozdíl od přiblížení s čelním, nebo žádným větrem, kdy je úbytek efektivity rotoru při zpomalení pod IAS 24tk částečně kompenzován přízemní efektem, může zbrždění s větrem v zádech nastat mnohem výš nad zemí a pokud není pilot dostatečně lucidní (a se zvýšenou potřebou výkonu nepočítá), vrtulník se začne po zpomalení pod 24tk sypat k zemi.

Jinde zmíněný argument zpomalení rychlosti dosednutí při autorotaci samozřejmě platí také.

Takže: přiblížení po větru se někdy dělá (když to jinak, bezpečněji nejde), ale není to preferovaná metoda a pilot by měl rozhodně vědět/uvědomit si, že přiblížení po větru dělá.

(prý stručně...):-)