co se škádlívá, rádo se mívá! Vydrž, Jiří, jsem se svými výpočty v půlce, zatím to skutečně vychází tak, že kdyby vrtulník uměl číst, v životě nelétá. Je to jedna z těch věcí mezi nebem a zemí, které fungují, ale nikdo je nedokáže vysvětlit. Vycházím z teorie vztlaku křídla standardního profilu, beru rotor o počtu 6-ti listů s průměrem 12 metrů, s hloubkou profilu 0,4 m - což můžeme brát jako klasický rotor - to doufám souhlasíš. Jenže, když to celé dosadím do Žukovského rovnice vztlaku, kterou snad jen pro formu uvádím - každý tuto obecně známou rovnici určitě ovládá - tedy (nemám řecký písmenka, tak to napíšu latinkou):
y = GAMAA * ró * v * l
kde GAMMA je Žukovského cirkulace rychlostí v m2/s, ró je měrná hmotnost ovzduší, v je hloubka křídla a l je délka křídla v m
v našem případě ještě krát 6, vychází mi, že když to dosadím do rovnice letového režimu
A´= Y´+ Q´+Z´+P´+G´ (tuto triviální rovnici skutečně netřeba rozebírat, že), vyjde, že A´ se nikdy nebude rovnat nule, což by vedlo - zatím, ještě to nemám úplně hotový - k závěru, že vrtulník se přeci jen nějak pohybuje, ovšem po celou dobu letu se nachází v neustáleném letovém režimu. Tomu odpovídá i pomocný výpočet
a = A/m - kde také "a" nebude nikdy větší než 1, přičmež jen pro úplnost dodávám, že a´= a´x + a´y + a´z
No, a už tě slyším, jak jsi právě logickynamítl, že jsem se při určení GAMMA dopustil zásadní chyby, jelikož standardní GAMMA se bere z křídla, které se pohybuje rovnoměrně vpřed a ne po kružnici, jako list rotoru. Samožřejmě, že jsem tuto tvoji námitku očekával a proto uvádím, že jsem skutečně počítal GAMMA po kružnici a ne přímočaře a to následovně:
vycházel jsem z úvahy, že vezmu jeden bod na rotoru a abych mohl stále sledovat jeho pohyb a v kterémkoli okamžiku určit jeho rychlost, bude se pohybovat po spirále - metodická chyba tímto vzniklá jest zanedbatelná. Takže vlastní výpočet pro určení "délky" rotoru, v podstatě přeneseme rotující pohyb listu na křídlo konečného rozpětí, jehož délka nám vyjde právě z tohoto výpočtu (napíšu to vlastně jako Excelovskou syntaxi, protože pro zrychlení výpočtů jsem si udělal tabulku v Excelu):
d= (6,28 * (B5*B1+(B5*(B5+1)/2)*B2))/100
kde d = je délka rotoru v metrech, B5 je (B3/2-B1)/B2, kde B3 je průměr rotoru a B1 je průměr korunky rotoru, tedy vlastně držáků rotoru, které nemají profil a nevyvíjejí vztlak (vidíš? pamatoval jsem na všechno) a B2 je "krok" výpočtu - můžeme uvažovat 0,01 m, krok jeden centimetr je naprosto postačující. Chtěl-li bys mít krok jemnější, musíš následně upravit jednotky při konečném určování GAMMA - ale to je ti zcela určitě jasné....
Takže tolik ve zkratce, milý Jirko, máš zde načtrnutý matematický důkaz, že vrtulník v podstatě létat může, ale je celou dobu v neustáleném letovém režimu, což já, jako ortodoxní rourař nepovažuji za létání. Prostě pevné křídlo je pevné křídlo, to je naprosto jasné i matematicky a nemusí se vymýšlet žádné skopičiny se spirálou, obvodovou rychlostí atd. A to ještě pro zjednodušení neberu v potaz vliv mometnu motoru a rotoru a už vůbec ve vztlakové rovnici neuvažuji nutnou kompenzaci momentu a aerodynamického odporu ocasní vrtule, to už by bylo na dizertační práci mimo rámec tohoto fóra.
V případě jakýchkoli nejasností tohoto primitivního výpočtu mne neváhej kontaktovat. 
S pozdravem Letu zdar Tonde.
|
|
1x 
