Já si myslím, že si jenom nerozumíme...
Já se nesnažím dělat letectví černobílý...takový nikdy nebude a ani bych se o to nepokoušel. Já se snažím dělat letectví bezpečnější - a reportování, pojmenování a náprava chyb je jednou z cest jak toho dosáhnout. Teda pochopitelně aniž bych si myslel, že je Pérák cestou jak toho dosáhnout, k tomu jsou jiný kanály. Střelbou do vlastních řad, reportováním vlastních chyb, hledáním způsobu jak dělat věci líp a bezpečněji a ne jak omlouvat, nebo dokonce vyzdvihovat prohřešky. Je mi jedno jestli jsem to já, dobrej kamarád, kolega, konkurent, nebo nějakej pilot nebo aerolinka z druhého konce planety. Ten přístup musí být stejnej a nějaká kolegialita, loajalita, kamarádství, nebo přimhouření oka k tomu prostě nepatří. Může mě za to leckdo nemít rád, ale kdo tenhle přístup bere vážně a umí v zájmu ostatních nebýt egoista, zjistí že jeho dopad je jedině pozitivní. A musím říct, kéž by i jiné obory lidské činnosti, třeba medicína nebo finance, měly k tomu co a jak dělají podobnej přístup. Ale to přijde časem - umět říct veřejně a nahlas co dělám špatně, proto aby se z toho ostatní poučili, to chce prostě koule a ve většině z nás to takhle nefunguje automaticky. Já jsem se to taky musel učit...
To je právě ten rozdíl ve filozofii - buď to můžeme dělat tak, že budeme hledat cesty jak něco očůrat, schovat, zamlčet a pak ještě nazývat účastníky hrdiny, případně je pak zavřít do basy, když to náhodou praskne, nebo s tím někdo práskne.
A nebo si prostě nelejeme čistého vína a podíváme se na to pěkně v plných barvách se vším všudy. První přístup přináší problémy, nehody a horší bezpečnost, druhej přístup pravej opak. Já myslím, že historie o tom vypovídá dostatečně... |
|
