Za poslední roky se už tak moc neklade důraz na řešení odmrazování (to jak píšeš už je v tuhle chvíli celkem "dořešený"), ale zase na oplátku se hodně řeší vzlety a přistání z kontaminovaných drah. Experimentálně, matematicky, mění se chápání toho co který kontaminant způsobuje, jak se měří brzdné účinky, jak se reportují posádkám a jak se ošetřují dráhy pro provoz. Dost zásadní byl třeba výzkum norské AIBN, jehož důsledky se řeší dodnes (a pořád nejsme v cíli). Třeba tzv. 3K spread rule mi přijde tak trochu jako revoluční objev, přesto že je to vpodstatě zdravý selský rozum. Důsledky jsou ale zásadní. Na obou stranách Atlantiku se toho prostě děje celkem dost a jenom mi přišlo, že není fér to nazvat stagnací, přesto žes nepoužil přímo tohle slovo, to je všechno |
|