Ahoj Víťo,
do jisté míry jsem ochoten akceptovat, že určitá část leteckých schopností a dovedností spadá do stejné kategorie (senzo-motorická paměť?) jako třebas plavání, jízda na kole, jízda autem, apod. Jsme ale lidi a obávám se, že bez pravidelného opakování jakékoliv schopnosti ztrácíme, nebo co je horší, zažíváme si jejich horší, nebezpečnější variantu - špatné návyky. Proto je podle mě tak důležité pravidelné udržování takových schopností - a nejlíp ve dvojím. Zažívám dnes a denně na sobě i na lítání kolegů spoustu takových situací a jsem vděčnej za to, že mám možnost takové zpětné odezvy - "děláš to blbě, správně je to takhle" - něco co by nemělo chybět u malého létání a proto jsem mluvil o těch pravidelných přezkoušeních - takových jako popsal Kuma (ne nadarmo jsem onehdá psal, proč si vážím lidí, kteří i malé létání berou takhle profesionálně). A popravdě bych se i přimlouval k tomu co popsal Radim - aby byly třeba dvakrát, nebo i čtyřikrát do roka, byť to je někdy těžko proveditelné (sezónní létání, dostupnost instruktorů, finance, ... ). Každé takové přezkoušení ale musí být prováděné správně - 90% výcvik, 10% zkouška. Hoďka dvě nouzových situací, nezvyklých poloh, zaobálkového létání, minipřístrojovky. Možnost pod dohledem experimentovat a zažít si situace, získat jistotu.
Jinak pokud jde o ty závislosti rychloměru, výškoměru a vária. V životě (výcvikovém i praktickém) jsem se už mockrát přesvědčil o tom, že jejich vzájemné chování a z nich vyplývající aktuální a nejbližší budoucí poloha letadla jsou právě tím co ti může zachránit život. Nemyslím tím studium budíků a mudrování nad tím proč ukazuji to co ukazují, ale schopnost letmým pohledem poznat co se děje a zareagovat. Tak probíhal můj výcvik nezvyklých poloh - oči zavřený, výhled ven zakrytý, hlava dolů a stranou. Instruktor uvedl letadlo do nezvyklé polohy, řekl teď - otevřít oči a okamžitě zareagovat, uvést letadlo do straight and level flight, třeba i bez umělého horizontu. A tahle "minipřístrojovka" (brzo bohužel možná nebožtík britský IMC rating) mi přijde ve výcviku GA lítání ještě mnohem důležitější, než "miniakrobačka".
Ideální by bylo obojí - ve výcviku i při pravidelných přezkoušeních. Ale je průchodný to zavést jako povinnost? Bude si to moct dovolit sezónní pilot, bude dostatek výcvikových letadel, instruktorů? Já si pořád myslím, že by to mělo být spíš na každém individuálně, pokud budou důsledně dodržované a případně drobně doplněné standardní osnovy. Lidi co znám to tak dělají dnes i bez předpisu a kdykoliv si s nimi sedanu do letadla. Profíci to mají v předpisech. Zbytek by si měl svůj život ocenit sám za sebe... |
|
