Už letěla. Akorát to byla hokna. Vzal jsem ji ven, zkoušel cosi jako visení. Když se ublalo citlivosti aileron a elev gyra, tak už to i trochu viselo (ještě mi to ve vzduchu nedrželo ani jednu baterku). Pak jsem zkusil zavrtět ocasem. Hrábl jsem do plynu, vyletělo to nad sousedčinu švestku. Polil mě pot, nechtěl jsem to nechat padnout. Už proto, abych nemusel přes plot. Tak jsem se s tím pral. Pak fouklo, ještě jsem to jakš takš navedl nad zahradu, ale tam jsem trefil náš ořech. Tak jsem stáhl plyn, aby se to nepotrhalo a tak nějak to spadlo na relativně měkkou hlínu asi ze 6m (občas brnklo o větev). Na katastrofu, kterou to mohlo znamenat úplně super výsledek. Akorát ulomený list, lehce odřená vrtulka a lehký zásek na hnacím kole. List jsem vyměnil a ještě chvilku "skákal".
Pak jsem si přečetl, že se seřízeným strojem to jde lépe. Tak jsem to seřídil a čekám na vhodné počasí.
Nejvíc se mi líbila věta na webu, co radí jak vrtulník seřídit. Cituji:
"Správně seřízený stroj je základem úspěchu. Samozřejmě že se dá létat i s neseřízeným, ale hlavně pro začátečníka to znamená velmi nerovný souboj. "
( http://azheli.ic.cz/serizeni.htm )
V tu chvíli jsem si vzpomněl na ořech... |
|