No, už jsem myslel, že do toho nebudu rýpat, ale myslím, že (skoro) vše o čem píšeš, je pouze věc zvyku. Zkusím co nejstručnějc.
Virtuálně lítám, ale ne ve hladinách, to máš pravdu, takže to nemám zažité. A právě proto se mi zdá (jsem přesvědčen) že jestli se mám učit FL220 nebo FL210 a proti tomu by bylo (zaběhnuté, zvyklé) FL675 nebo FL670 (pětkové na jednu stranu, nulkové na druhou) bude se to pamatovat možná dokonce i líp.
Člověk si musí uvědomit, že kdyby to bylo zaběhnuté, nebyly by to současné hladiny "převedené" do metrů, byly by to metrové hladiny v nějakém vhodném rozestupu - a to už by pak vypadalo jinak.
Ano, je tu otázka rozdělení vzdušného prostoru, tedy vzájemný kompromis mezi přesností systémů a schopnosti udržet éro v (tlakové) hladině na straně jedné a bezpečném vertikálním rozestupu na straně druhé. Zase - jde tu jen o akademickou debatu a je třeba se úplně odmyslet od dělení vzdáleností podle klíče 1m = 3,1 ft - takže vzdušný prostor by se asi dělil po 50 metrech (pak by bylo hladin méně, než ve fítovém systému, kde rozumné dělení bez ohledu na bezpečnou separaci vychází na 100 ft), anebo 25 m - pak by bylo hladin dokonce více (!)
Rozdíl "mezi dvěma hodnotami po sobě jdoucími" je trochu jinak, skok výškoměru je cca 10
m na 1 hPa (rozvrstvení atmosféry...) a cca 4m na 1/100 palce. Nastavení výškoměru v palcích rtuti se jako přesnější zdá, ale jen na první pohled (!) Máš sice "jemnější" dílek na stupnici, ale je tu praktická zrada.
Aktuální tlak primárně měří a určují meteorologové - a ti měří (v dost velké části světa - včetně USA - http://weather.uwyo.edu/cgi-bin/sounding?region=naconf&TYPE=TEXT%3ALIST&YEAR=2011&MONTH=11&FROM=1900&TO=1900&STNM=72327 ) v desetinách hPa, což je 5x přesnější, než měření v setinách palce. Výsledný tlak, který dává ŘLP, je hodnota zaokrouhledná na celé hPa, případně přepočítaná a zaokrouhlená na setiny palce. Takže z problému jednotek se dostáváme do problému konstrukce výškoměru, jeho přesnosti, přijatelné chyby a jeho nastavení. Opět si dovedu představit, že v alternativním světě by nebyl problém potřebnou přesnost udržet.
Co se týče přesnosti výškoměrů, zase to co píšeš je jen otázka vizuální přehlednosti - kruh rozdělený na 100 fítů nebo kruh rozděledný na 100m. Jak jsem ale psal výše, přesnost je dána něčím jiným a existují i výškoměry, u kterých ručička točí 50 metrů na kruh. Můžeš namítnout, že to pak může vést k chybě čtení těch celých padesátek, které ukazuje malá ručička na vnitřní stupnici, ale je to stejné, proč na vypracovaných výškoměrech najdeš i číselnou stupnici ve stovkách fítů - prostě velká ručička je jen analogový ukazatel, který je potřeba držet nahoře na nule, stejně jako btřevno ukazatele ILS. Výšku pak ukazuje číselník - a pak je klidně možné dělat výškoměry cejchované v 25m na otáčku nebo 10 m na otáčku - ty by pak byly "vizuálně ještě přesnější" , než výškoměry féítové (které nám přijdou přitozené, protože jsme na ně zvyklí...)
Za velmi důležitý faktor považuji komputerizaci všecho, co počítáme. Jsem přesvědčen, že kdyby se předletové přípravy dělaly tak jako na přelomu 60. a 70. let ručně, názor na užitečnoast metrické soustavy by mělo rozhodně víc lidí.
Jak jsem psal - je to samozřejmě diskuse zcela akademická. Dneska programátor připraví program, z jedné strany do kompu putují bity z analogově-digitálního čidla, které ani neví co měří, na druhém konci to pak už ani nejsou ty brambory a švestky, ale rovnou konzumní líh a slivovice. Takže jednotky jsou (dokud ten počítač funguje  ) absolutně fuk. |
|
