Jojo, to jsem byl já, 27.12.1997, to už je dáááávno...
SONP: v případě té Z-142 (byla to OK-KNL), to bylo jako když utne. RRRRRRRRRR-chcíp. Asi bych to odhalil pár sekund předem, kdybych sledoval tlak oleje, ale na to člověk nekouká pořád, naposledy si přesně vzpomínám, že jsem se na něj díval tak 5minut před vysazením, a byl OK. Ale každá příčina má své různé projevy a kdyby byl problém třeba s dodávkou paliva či vstřikovačkou, mohlo to být spíš RRRRR-HAF HAF-RRRRRR-PRD PRD-RRR--RR-R---chcíp
Podruhé, na té dvoustovce, jsem motor odstavil sám, všiml jsem si, že mám tlak oleje na nule, ale nikoliv na té "mechanické", ale na nule na stupnici, podíval jsem se doleva na odtokovou hranu, tam na mě ze spodní strany křídla přes odtokovku zvědavě vykukovalo pár kapiček oleje, tak jsem na nic nečekal, trochu nastoupal, jedničku chcíp a zapraporoval. Byl jsem deset minut letu od letiště, tak jsem pokračoval na jeden motor, no, byl jsem tam sám, paliva moc nebylo, a přesto nemůžu říct, že by se té Moravě nějak chtělo. Skončil jsem na rychlosti 180, takže jen kousek nad minimálkou pro jednomotorový let. Mít to plný a být dál od letiště, asi bychom museli do pole. Po přistání jsem viděl, jak jse motorová gondola celá politá olejem, v nádrži chybělo 6 nebo 7 litrů, tzn. kdybych to nechcípl, zdechlo by to za okamžik samo. Ukázalo se, že byl prasklý olejový chladič.
Mezi těmito vysazeními bylo asi deset let. Je na nich krásně vidět rozdíl v mém přístupu a vývoj v mentalitě pilota s tím, jak mu přibývají zkušenosti. Po prvním případě jsem si připadal jako geroj, křtěný ohněm, dostal jsem pochvalu do zápisníku a před nastoupeným aeroklubem mi předseda předal sklenici naložených buřtů (kdo mě jen trochu zná, chápe pointu). Pak jsem měl pár incidentů, to už jsem takovej geroj nebyl, a najednou jsem zjistil, že v letectví je mezi hrdinou a čů***em strašně tenká hranice, a člověk neustále se probírá tím, jestli něco neudělal špatně, jestli něco neměl udělat jinak, jestli něco nezanedbal, jestli ho někdo nepojebe, a jestli vlastně není lepší, když se nic neděje a člověk není stavěn před své "hvězdné chvilky" 
Čímž se oklikou vracím k tomu, čím tahle diskuze u lowmicka začala, já určitě nejsem v eroplánu nějakej posera, ale už jsou prostě věci, které mi za to nestojí a které fakt dělat nemusím, a klidně ať si mě někdo má za přizdisráče
Tady je seznam toho, co nedělám a dělat nehodlám:
-vlekat transparent
-vlekat z polí
-noční s jednomotorákem
-IFR s písťákem či s jednomotorákem
A tady seznam toho, co naopak tuze rád:
-akrobacie, klidně až do 100m, které mám povolené
-skupiny, včetně všeho, co k tomu patří
-IFR létání s vícemotorákem, který má turbínové motory, pořádné odmrazování a plnohodnotný hajzlík
To jsou zase kecy, co!? |
|
