Zajímavý pohled na věc s tou historií, máš pravdu předsedo. GA ve státech má mnohem hlubší tradici.
S čím jsi ale uhodil hřebíček na hlavičku je v tom přístupu "veřejnosti, nebo ATC, dokonce i samotných letců a provozovatelů letišť". Přidal bych k tomu ještě přístup státu a místní samosprávy, přičemž z toho klidně můžeme ÚCL i Aeroklub ČR vynechat. Myslím si (možná trochu narozdíl od tebe), že v tomhle ohledu je 20 let až příliš dlouhá doba na to, aby bylo pořád všechno tak nějak při starém. A tak jestli změny nastávají, tak nastávají až příliš pozvolna...a v některých ohledech mám pocit, že naopak směřujeme zpátky.
Mám rád příklady, tak bych tu udělal malé srovnání nebetyčného rozdílu.
ČR:
Díky tomu, že se tu najde chválabohu už hodně skutečných letců, asi každý z nás ať už osobně, nebo z doslechu, zažil několik klasických lapálií, které jsou takříkajíc na denním pořádku.
- Vlastnictví letišť - byť se situace postupně mění a letiště se naštěstí občas dostávají do rukou provozovatelů, kteří je opravdu chtějí provozovat, pravidlem je spíše letiště omezovat, nebo nejlépe přímo zrušit. Typickým příkladem je přechod letiště do správy kraje nebo obce - asi těžko budeme hledat úředníka, který by upřednostnil letiště a jeho provoz před výstavbou rodinných domů nebo nákupního centra, nebo aspoň odprodejem dané plochy za levný peníz (a příslušné všimné) někomu (třeba sobě  , kdo se o příslušnou změnu územního plánu a výstavbu něčeho bude snažit pilně v budoucnu.
- Vlastnictví letadel - o pohrobku jménem Aeroklub ČR a systému jakým způsobem "vlastní a provozuje" svůj majetek, nebo dané věci "spravedlivě" deleguje na své členy už bylo popsáno naneštěstí papíru až až. Soukromé vlastnictví letadel je spíše doménou ULL, leteckých škol, a movitých jednotlivců. Na ten zbytek zůstávají pozůstatky dob dávno minulých ve formě Blaníků a Zlínů všech druhů, jejichž osud si za nějakou dobu dokážeme bohužel asi všichi představit (drobný šťouchanec Blaníkům tu nedávno už byl)
- Provoz a financování letišť i letadel - podpora státu na jakékoliv úrovni je téměř nulová, ty drobné které se podaří občas vyškrabat snad ani nestojí za řeč. Navíc všichni kdo trochu vidí do financování toho "svého" aeroklubu asi vědí, co získání takových dotací znamená, jak je to hlavně o tom kdo v daném regionu má dobré kontakty na správné úředníky. Soukromé zdroje z kapes členů nejsou bezedné a o nějakých velkých investicích (a ty co se týkají letadel jednou přijdou) nemůže být vůbec řeč. Vůbec k tomu nepřispívají autorizované instituce provádějící údržbu (tiše tolerované EASA, ÚCL i Aeroklubem ČR), které tak nějak využívají faktu, že mají defacto monopol - a jejich praktiky mají velkou šanci některé aerokluby doslova zničit. A úvěry? Pro banky jsou letiště a létání už dlouho synonymem pro černou díru...
- Létání samotné - samé restrikce, zákazy, příkazy, úřednické bstrukce, odpor veřejnosti k hluku. Důsledkem toho je, že v očích mnoha pilotů je CTR něco jako nepřístupná svatyně, komunikace v angličtině a výlety do zahraničí doménou jen těch nejotrlejších dobrodruhů. "Vymoženosti" jako aktuální informace pro GA provoz, podávání plánků za letu, využívání celého vzdušného prostoru, *bezpečné* létání za marginálního VFR a v noci...jsou spíš jen nadšeným vyprávěním zkušenějších a nadšenců, než běžná denní praxe.
A jak to chodí v Jů Es Ej?
- Vlastnictví letišť - většinou patří městu, nebo soukromníkům. Ti se o ně starají nejen z vlastních kapes, ale taky na ně mají k dispozici pořádně velký měšec od státu. Lítals Radime kolem Phoenixu taky, tak to pro tebe nebude novina, spíš pro ostatní - na území 60x60 nm jsem napočítal 7 velkých GA letišť se zpevněnou dráhou v prostorech třídy D (a tím pádem s věžkou a příslušným zázemím na zemi i ve vzduchu) s provozem, který je mnohdy intenzivnější, než provoz na naší Ruzyni (např. Deer Valley, Scottsdale, Glendale, Goodyear). Dalších 10 menších letišť se zpevněnou dráhou, která nemají žádný řízený prostor, kam si ale člověk může zaletět kdykoliv se mu zlíbí. Když přistane, má k dispozici většinou aspoň pitnou vodu, automaty na pití a jídlo, nějaké to PC připojené k internetu pro plánování letu, občas taky třebas auto zaparkované v garáži s klíčky v zapalování, kdyby si potřeboval skočit do města nakoupit. Samozřejmě palivový stojan s dědkem v boudě, nebo aspoň terminálem na platební kartu. Dalších 5 soukromých se zpevněnou dráhou, kam se dá doletět po dohodě a nějakých 25 s nezpevněnou dráhou. Krom toho tomu všemu pěkně uprostřed vévodí mezinárodní letiště Phoenix Sky Harbor a velká vojenská základna Luke AFB (největší vojenská základna F-16 v USA). Na jakékoliv z oněch letišť (včetně Sky Harbor, ale snad pochopitelně s výjimkou Luke AFB ) si můžu kdykoliv zaletět a co je důležité - neplatím ani dolar za služby ATC, přistávací poplatky, nebo nějaké další služby.
- Vlastnictví letadel - jako ostatně všechno ostatní patří soukromým provozovatelům, ať už jsou to jednotlivci firmy, školy nebo jakékoliv jiné firmy a instituce. A protože letadla jim skutečně patří, taky se o ně starají jako o vlastní.
- Provoz a financování letišť i letadel - starosti o letiště nebo zajišťování služeb letového provozu je záležitostí měst a FAA - a tak pilotům starosti s tímhle vůbec nemusejí dělat těžkou hlavu. A financování letadel? Ten kdo si nějaké koupí na to buď má peníze, nebo si je půjčí na základě finančního plánu na jeho provoz - na což se tamější banky nedívají jako na něco nepatřičného.
- Létání samotné - něco už jsem popsal výše, ale prostě naprostá pohoda. Letět můžu téměř kamkoliv, od nějakého kusu prašné cesty po velké mezinárodní letiště. Prostory jsou většinou třídy G, nebo poblíž větších letišť E, takže pro VFR naprostá volnost. Větší letiště mají prostor třídy D, který není zbytečně velký a restriktivní a taky mají hlavně užitečnou věžku, která má většinou také okruhový radar. V noci se tyto prostory mění na E. Letiště jako Sky Harbor jsou třídy B a jejich TMA nezabírá zbytečně prostor - a pokud je potřeba přes daný prostor proletět, existují popsané GA VFR tratě, kterými se dají bezpečně dostat z místa na místo bez způsobování vrásek ATC. Letět v řízeném prostoru nebo na rušné řízené letiště není pro nikoho "big deal", ale denní chleba a tak se nedělají rozdíly mezi slunečními aeroklubovými piloty a těmi co si občas udělají nějaký ten výlet. Přes tu všechnu volnost mají ale piloti možnosti, jak se orientovat v prostoru - vyžádat si informační nebo radarové služby od ATC (zdarma), za letu získat jakékoliv informace od aktuální polohy a kurzu kam potřebují, přes počasí po aktuální skóre ve fotbalu, nebo zažádat o letecké služby jako je např. podání letového plánku (vše pochopitelně jak jinak než zdarma). Mimochodem informace o počasí nemyslím jako "vítr xx qnh yyy", ale něco čemu se říká weather briefer - člověk co s vámi projde kompletní situaci v oblasti, od podmínek na letištích, přes SIGMET a radar, až po varování nebo doporučení. Piloti mají k dispozici frekvence pro různé oblasti s větším provozem, kde můžou komunikovat mezi sebou, aby věděli co se kolem nich děje (a nemuseli se dohadovat, jestli interpilot frekvence je 123.45 nebo jiná a bát se mluvit do rádia). Z ničeho se prostě nedělá věda - ve vzduchu i na letištích se člověk potkává se všemi těmi F-16, F-22, A-10, Boeingy a Airbusy, pokud se mu omylem stane, že vletí někam kam nepatří, tak se prostě jenom omluví a letí dál, kolem něj to ATC řeší tak jako tak. Třebas mezi dráhami na vojenské Luke AFB a velkými GA letišti jako Glendale a Goodyear je jen nějakých 5nm a jejich Dčkové CTR se do sebe vzájemně zakusují. Přesto se tam všichni vejdem a užíváme si pohodového lítání. Samozřejmě ne vždy je všechno ideální - osobně jsem třeba jednou cestou z Tucson Intl na Yuma malinko zabrousil do vojenského restricted prostoru (střelnice pro A-10) - kdo to tam zná, je to jenom takovej uzoučkej průsmyk mezi horama a když člověk není přesně nad dálnicí (což je v těch 6500ft trochu problém od oka), tak se to může stát. Vojenských letadel bylo kolem mně dost i bez toho , takže v tom žádná změna, jenom radar z Yuma mně upozornil, že by bylo fajn, kdybych byl o pár majlí severněji, že kluci jdou zrovna na střelby...Stane se, jede se dál...
Jak to chodí v UK?
- Není to bohužel ještě pořád USA - zajména pokud jde o poplatky a omezení daná malým prostorem s velkým provozem. Ale je to na dobré cestě
Zkusili jste si někdy představit, jak perfektní by to bylo, mít takové možnosti jako v USA u nás doma nebo v Evropě? Kde bychom mohli se vším lítáním už dávno být? A přitom stačí "jen" trocha vůle a dostatek financí, času na to bylo habaděj.
Proč se to ale všechno doteď nestalo a v některých oblastech to spíš směřuje zpátky? Jádro pudla je podle mně ve 3 věcech:
1.) Kritická masa letecké populace u nás díky velikosti země, počtu obyvatel a jejich schopnosti "letecky utrácet" podle mně nemá šanci dosáhnout toho, aby byla samofinancovatelná.
2.) Aby to i přesto fungovalo, musel by zbytek financí zajistit stát nebo regiony. Protože ale letectví je (a asi vždycky bude) až někde na úplném konci seznamu, něčeho jako v USA pochybuju, že máme šanci od úředníků někdy očekávat. Na jednu stranu mám pochopení - zdravotnictví, školství a doprava mají rozhodně prioritu. Na druhou stranu - kdyby se všechny ty peníze co vyletěly oknem (třeba jenom v těch oblastech souvisejících s letectvím - doprava a armáda) místo toho nasypaly do letectví - nepotřebovali bychom možná ani D1 ani Student Agency autobusy ani Pendolino (řečeno s nadsázkou, ale má to pointu
3.) Nechuť a/nebo neschopnost s tím něco udělat. Že je to většinou boj s větrnými mlýny je ale fakt.
Suma sumárum, leteckou budoucnost doma nevidím v růžových barvách, pokud nenastanou nějaké velké zásadní změny a tak "pořádně si zalítat" bude spíš sysnonymum pro "někde venku" a nejen díky změně scenérie nebo lepšímu počasí. Není to jenom o čase na tu změnu, který nám byl dán a vyplýtvali jsme ho bez velkých výsledků, ale o tom všem ostatním. Ano, samozřejmě nic není tak černé a kdo chce, si lítání doma užije tak jako tak. Jde ale o ten systém, který by to mohl udělat mnohem lepší a příjemnější pro mnohem větší množství lidí.
A neberte mně špatně - i v USA je řada problémů, mnohdy vyplývajících taky z výše uvedeného - např.:
- díky šíři záběru nedostatečné financování tam kde je potřeba (typický problém FAA a jejich ATC, nebo někteří provozovatelé letadel a letišť a jejich údržba)
- "přepilotováno" a tím hodně těžký život pro ty, co chtějí lítání dělat jako práci
- přílišná volnost vedoucí občas k velkým problémům (mid-air sblížení nebo dokonce kolize, runway incursions)
Jsou to ale věci, které jsou řešitelné a hlavně řešené...
A jen tak na okraj - než mě tu zase někdo nařkne z toho, že jsem typickej "čecháček co se podíval poprvé za hranice a teď je mu doma všechno malý a špatný a všechno venku krásný a úžasný" (pominu drobný fakt, že opravdu mám možnost objektivně srovnávat), poprosil bych dotyčné o to, aby se stejně tak objektivně a bez osobního ublížení, maloměšťáctví a neschopnosti přijmout kritiku zamysleli nad tím co jsem napsal
A možná...taky nad tím, co by se s tím dalo dělat...protože létání v ČR má velkou tradici a krom několika pilotů je to zbytku populace tak nějak jedno.
Just my 2c.
Dušínůj |
|
