Okinawa je prostě Okinawa (japonsky Rjúkjú), měli ještě někdy ve 12. století svého prince, kulturou se podobají spíš Korejcům, než Japoncům. Už několik set let jsou ale Japonskem "schlamstnuti", údajně z bezpečnostních důvodů jako prevence invaze kontinentálních národů do japonska. Takže nyní správně (od slovba "správa", ne "správný")to skutečně JE Japonsko a když amíci vztyčovali na Okinawě hvězdy a pruhy, bylo kolem toho tolik slávy, protože to pro ně bylo první území, které i před druhoválečnými zábory bylo i původně "japonské".
Samozřejmě mnoho rozporů se stírá, mnoho zůstává. O vztahu Japonců a Okinawců může vypovídat i to, že známé "japonské" bojové umění "karate" ve skutečnosti vůbec není japonské. V průběhu středo- a novověku bylo pro Japonce příliš nebezpečné nechat Okinawce se zbraní v ruce (přece jen je to kousek moře, než aby je tam člověk musel pořád jezdit pacifikovat nějaké vzpoury) - a tak měli obyvatelé ostrovů Rjúkjú "odjakživa" zakázáno nosit meče. Ti šikovní vypracovali systém boje holýma rukama, který si nezadal s "uměním" Japonce, který sice meč mohl mít, ale zas to s ním nemusel tak dobře umět (těch byla přes všechny pohádky většina). Tomuto způsobu boje se pak říkalo "karate" (podle použitých znaků buď "prázdná ruka" nebo taky "čínská ruka" -což prý byla asociace na kontinentální vlivy. Taekwon-do a karate jsou si mnohem bližší, než třeba karate a džůdžicu, které je skutečně japonské)
Takže s temi Okinawci asi tak... |
|