Ty zaměňuješ příčinu a následek. Jasně, že se prakticky uzly měřily prkýnkem s uzlíky - tam se taky vzalo jejich jméno. A jasně že ten řadovej námořník, jehož vrcholem intelektuální činnosti bylo právě to, že dokázal ty uzlíky bez chyby spočítat, vůbec netušil proč to vlastně dělá a bylo mu to jedno. Jenže to tak bylo jako důsledek toho, že měření s prkýnkem se vymyslelo jako jednoduchý způsob jak aspoň nějak měřit okamžitou rychlost, na základě nějaké předchozí definice rychlosti průměrné.
Stejně tak zaměňuješ příčinu a následek u té geneze - námořní míle není takhle velká náhodou, námořní mile z původní definice je stanovena právě jako délka jedné úhlové minuty velké kružnice na rovníku. Všimni si, že neříkám "je vypočítaná jako" a říkám "je stanovena" - uvědom si, že se nepohybujeme ve striktním světě dnešní fyziky, jednotek SI a nutnosti přesného přepočtu, ale že se pohybujeme ve světě praktického měření zatíženého velkou chybou. Vypočtená velikost námořní míle jak ji známe dnes jako délkové jednotky existuje až od roku 1929. Přitom se ale námořní míle a uzly používají o pár století délé.
Proč asi? Protože to dřív nikdo nepotřeboval. Změřit "délku velké kružnice" (nebo jejího úseku) opravdu přesně, je mnohem náročnější, než měřit čas a zeměpisné souřadnice. A současně zbytečně přesné v tom, jakou chybou bylo jakékoliv takové měření zatíženo.
Geneze celého toho postupu je:
i) jediné co umím na širém oceánu určit jakš takš přesně, je moje zeměpisná poloha a čas
ii) na moři mám problém s měřením jedné důležité veličiny - rychlosti, potřebuju teda najít takové jednotky, aby se mi to dobře počítalo
iii) volím jednotku rychlosti tak, aby se a) s ní dobře počítalo v zhledem k rychlostem, které dosahovaly tehdejší lodě (např. to malé násobky celých čísel), b) pracovala s věcmi které umím snadno měřit (čas, zeměpisná poloha). Vzhledem k rychlostem, kterých lodě dosahovaly, se "jedna úhlovou minuta na rovníku za hodinu" zdá být velmi vhodným adeptem na popis rychlosti.
iv) protože už mám danou jednotku rychlosti a jednotku času, jednotka délky z toho vyplývá. Všimni si že obráceně by to nefungovalo - kdybys např. zvolil nejprve jednotku délky bez ohledu na bod iii) a pak zkoušel zadefinovat rychlost, asi by ses "netrefil" tak pěkně, jak to ve skutečnosti je.
v) Výše uvedeným systémem jsem schopen měřit velmi přesně průměrné rychlosti. Na okamžitou rychlost mi to ale nestačí, sextant není zas až tak přesný, navíc při bitvě potřebuju vědět rychlost hned, nemůžu složitě počítat a měřit - musím vymyslet způsob, který sice nebude dlouhodobě tak přesný (tam si to dyžtak opravím sextantem), ale který bude rychlý a zvládne ho neškolený námořník. Například připravím prkýnko s provazem a uzlíkama. Námořník nepotřebuje vědět proč to tak funguje, tomu stačí, že ví, že má počítat uzlíky.
vi) V praxi taky je potřeba ty jednotky nějak pojmenovat. No a protože při určování té rychlosti můj mámořník řve "5 uzlů", tak se časem vžije pro jednotku rychlosti název uzel. A stejně tak shodou okolností ona délková míra, která z téhle logiky vzešla řádově odpovídá "mílím" (i když ty samozřejmě ani náhodou nebyly sjednocené). A abych tuhle novou míli nějak odlišil od těch ostatních, tak protože je jediná, která má praktické uplatnění na moři, tak se zažije název "námořní míle".
vii) Úplně na konci celého toho řetězce se pak najednou objeví 20 století a nastane éra moderní navigace. Začínají objevovat první navigační systémy založené na něčem jiném než poloze hvězd/slunce - a je potřeba začít pracovat a kombinovat naše uzly a námořní míle s dalšími jednotkami SI. Jenže když začnou snahy o to převést onu "námořní míli" na metry, tak se zjistí, že každé námořnictvo ji má jinak dlouhou. Odychlka je sice v řádu promile, ale je to tak. Jak je to možné? No protože ti námořníci pořád dokolečka celou tu dobu používali uzly pouze jako prostředek, pomocí kterého vypočítat jak rychle se dostat z jednoho místa popsaného zeměpisnými souřadnicemi na jiné zeměpisné souřadnice a tak jim bylo úplně jedno, že jejich "namořní míle" si navzájem neodpovídají nejakou abstraktní "délkou". Ale novým navigačním systémům už to jedno nebylo. Takže se míle standardizovala na oněch nám známých 1,852 metrů a začalo se s ní opravdu korektně zacházet jako z délkovou jednotkou a stejným způsobem se upravila i definice knotu. A to je ta míle, kterou známe dnes a kterou ty uvádíš jako příčinu. Ve skutečně je ale důsledkem poměrně dlouhého praktického vývoje. |
|
1x 
