Bohužel se nedá věřit všemu, co se tady píše. Takže cituji, prosím:
Pomůcky k určení času a rychlosti lodě – přesýpací hodiny a ruční log:
Čas se na lodi měřil pomocí přesýpacích hodin pouze na krátký časový úsek. K měření rychlosti lodi se používaly půlminutové přesýpací hodiny. K vlastnímu měření se používal tzv. log ve tvaru kruhové výseče se středovým úhlem 70 - 90o z bukového prkénka o tloušťce 10 až 12 mm a o poloměru 15 - 20 cm. Všechny tři rohy výseče byly provrtány a oblouková strana byla zatížena olovem tak, aby logová výseč byla svisle ve vodě až po středovou výseč. Odporem vody zůstává log na místě. Log byl navázán na provaz, na kterém byly uzly ve vzdálenosti 1/120 námořní míle. Rychlost lodi v uzlech se určila tedy tak: kolik uzlů se odvinulo za 30 sekund tj. 1/120 hodiny taková byla rychlost lodi v uzlech za hodinu. Přesnost takto určené rychlosti byla malá a proto docházelo v navigaci často k omylům. V současné době se používá k určení rychlosti lodě automatický log.
(zdroj: http://www.zememeric.cz/1+2-99/filatelie.html , viz též: odkaz v jedmom mém příspěvku tady dole - nechtělo se mi to psát znovu, račte si tam kliknout).
Jeden uzel nemůže být nikdy "minuta na rovníku" - protože jde o RYCHLOST (jak už tady bylo mnohokrát praveno). Pokud byly přesýpací hodiny na 30 sec, byla vzdálenost uzlíků na provaze cca 15 cm (račte si spočítat, kdo chcete). V Rostocku v muzeu byl komplet s přesýpacími hodinami na 2 minuty, uzlíky na provízku byly cca 1 stopu od sebe (což pořád odpovídá).
Na okraj: námořní míle byla odvozena z geografických rozměrů, nicmén ě je zajímavém, že v námořnictví se často používá sáh (anglicky "fathom"), což je shodou okolností (nebo nastvál?) současně vzdálenost mezi ohnutými konci prstů dospělého muže, když rozpaží - a současně 1/1000 námořní míle (ale služno doznat, že stejně jako loket i sáh má své kontinentální protějšky a ty se dost liší podle země - a asi i vzrůstu dospělých mužů... ) |
|