Já vím, že to asi dole píše AJS, ale je to dlouhý, eště jsem to nedočet a už to nemůžu vydržet.
Myslet si, že lítánína blaníku je nutný, aby byl člověk dobrej pilot je blbost. Maximáoě tě tři roky na blaníku upozorní, že seš rumpál a větší lítání bys radši neměl zkoušet.
Stejně tak je blbost si mylet, že člověk musí prožít "mimořádky" na blaníku. Proč by musel - jsou lidi, kteří do pole sednou jednou za 10 let - a lítaj furt. Tak jaká mimořádka?
Stejně tak je blbost si myslet, že přistání s blaníkem je vlastně vždycky nouzák - a že to něco přináší pro velké éro. Blaník si nechá líbit absolutně všechno a způsob přistání s přistáním motorovým érem taky nic společného nemá - snad s výjimkou dokluzu z posledních sil z posledních 10 km. Rozsah rychlostí a režimů, co ti umožňuje zrovna právě blaník, je neskutečně široký - úhlem sestupu počínaje a rozpětím rychlostí konče. Ano, můžeš na blaníčku lítat tip-ťop - čtvrtou zatáčku vždy stejně daleko od prahu dráhy - a vždy stejně vysoko, úhel sestupu 3°, brzdy jen z 1/3, nasadit po čtvrté a až na práh s nimi nehývbat. Ale kdo takhle lítá? Rozhodně ne žák, který odlétá stříbrné "C" - a pak pokračuje na motory.
Ano, jsou piloti, kteří tak lítají od začátku. Ale není to blaník, který by je to naučil. Ti tak budou lítat s 206, 142, meťákem, Moravou - i airbusem. A když jim vyplivnou motory, tak i s tím Áčkem doklouzaj, kam je potřeba. Jistojistě ale ne proto, že by začínali výcvik od blaníků - to jsou ploti, co to mají od přírody.
A ano, jsou piloti, kteří po náletu 1000-2000 hodin na kluzáku zkusí motoryx - a jde jim to. Ale takovou praxi není možné předepsat před kariérním výcvikem ATPL.
Shrnuto: Jsou piloti, kterým to jsde a jsou piloti, kterým to nejde. Žádoucí je najít metody, jak poznat, který je který, a způsoby, jak ty dobré nechat v provozu a s těmi druhými se rozloučit. O podvodech ve výcviku nemluvím, to je kapitola zcela jiná. |
|