1. tailwheel: ostruha byla volně otočná. Při pojíždění se řídilo brzdami (pravá, levá) - a občas motory - už jsem tu o tom taky jednou psal - například rychlá otáčka na místě se udělala tak, že se zašlápla brzda vnitřního kola (třeba levá) plně se vyšláplä směrovka (doleva) a krátce se přidal plyn obou (!) motorů - pak prout vduchu vnitřního motoru foukl na směrovku a ta otočila letadlo kollem vnitřního kola. jediná situace, kdy se ostaruha zamykala, byl start - po vyrovnání na středovou osu dráhy - a řídilo se směrovkou.
2. - nemám to před sebou, ale pochopit princip páky vysouvání podvozku je snazší, když člověk vidí schema hydrauliky (ve skutečnosti tři ohavné páky, podobné lešenářským trubkám, trčící z pravé stěny chodbičky za piloty) Jedna páka pro klapky, jedna pro podvozek - a třetí pro hydrauliku. Páka podvozku zůstává v poloze podvozku, vrací se páka hydrauliky, aby po změně polohy podvozku byl hydraulicvký systém "uzamčen" - kdyby páka hydrauliky byla stále v poloze "tlak do podvozku", byla by poloha podvozku méně stabilní (totéž s klapkami).
Moravu neumím, ale myslím, zže v L-200 to bylo takyn tak nějak - znalí mne opraví, dík! |
|