Ahoj Jindro,
máš rozhodně pravdu v tom, že situace na trhu s piloty růžová není a to jsem nechtěl říct ani článkem, ani celkovým dojmem z toho kde teď jsem. Obětoval jsem tomu sice opravdu hodně a docela dost se v průběhu té doby nadřel (i když mně to hodně bavilo), ale rozhodně při mně i přes všechny překážky, kterých jsem potkal požehnaně, pořád stálo hlavně štěstí. Bez něj by to mohlo dopadnout všelijak - o tom jak jsem řešil úvěry v den odjezdu, místo pohovoru seděl na taxiway ve Stanstedu při pokusu o bombové útoky v Londýně, nebo trnul při medicalu jsem už povídal mnoha lidem a chytali se za hlavu. Ale nakonec se podařilo a o to jde - když se člověk snaží, opravdu něco chce a postará se o to, stačí trocha štěstí a podaří se.
Bohužel, abych měl po čem toužím, musel jsem odjet do UK. Teď, s odstupem času, říkám bohudík, ale to je jiný příběh...V ČR je v tomhle ohledu situace opravdu žalostná (troufám si říct ještě horší než popisuješ) a rozhodně ještě mnoho let bude. Svět je ale úplně někde jinde a pro toho kdo se nebojí vyrazit trošku dál, příležitostí je nepočítaně.
Nesouhlasím jen s jednou věcí a to je čekat až bude o piloty zase zájem. Tohle nikdy nejde naplánovat dopředu - situace se mění opravdu ze dne na den a já rád dávám jeden skutečný příklad z rozhovoru s HR managerem jedné nejmenované největší UK vlajkové aerolinky ( ;o) ). Když se nás ptal jak dlouho dopředu si myslíme že plánují nábor nových pilotů, někdo ze srandy zahlásil "týden". Pan J.M. se nesmál - dotyčný trefil totiž hřebíček na hlavičku. A to je to ještě aerolinka, která opravdu plánuje - různých story o tom jak jednou odpoledne zavolali z BMI že zítra ráno mají z Oxfordu poslat 5 lidí na pohovor je nepočítaně. Ano, je to tak, ač se to může zdát sebevíc postavené n hlavu.
Zastávám proto několik názorů, i když s tím asi nebudou všichni souhlasit:
1.) Nemá cenu na nic čekat. Letectví je neuvěřitelně dynamický obor a co platí dnes, zítra platit nebude. Vždycky byla období krizí a dobrých časů, vždycky byla doba kdy aerolinky hromadně zanikaly a kdy se zase nakupovaly kvanta nových letadel. Teď je doba trochu zvláštní - i přesto jak ukrutně rostou náklady (a hlavně cena paliva) a všichni pláčou, horečně se expanduje a nakupuje a cena cestování klesá. Podle mně je to jistý signál, že se už rozjel nárůst poptávky způsobem, že na něj výkyvy které měly dřív zhoubný vliv tolik nedosáhnou. Moc bych si přál aby to vydrželo. A jak se říká - kdo chvíli stál, teď stojí opodál - a tady to platí dvojnásob. Ano, je to riziko a velké. Ale čekat na "dobré časy", nebo "až bude zase o piloty zájem"...to by člověk čekal donekonečna. Vždyť jenom doba výcviku je natolik dlouhá, že během ní můžou bezproblému vzniknout i zaniknout desítky aerolinek, včetně těch národních.
2.) Pokud chce člověk lítat, nemá cenu do toho tahat vysokou školu. Ano, vím, jsme ČR, snad jediná země na světě, které se říká země titulů a kde v zahraničí kroutí hlavou, proč do kolonky "Title" ve formulářích všichni krom nás dokážou správně napsat Mr., Ms. nebo Mrs. Tady se říká, že bez Ing. před jménem člověk hůř hledá místo, má horší plat, atd. atd. ČVUT se svým oborem Profesionální Pilot tuhle ideu bohužel ještě posiluje a přijde mi to velká škoda. Mnohem lepší nápad mi přijde dělat si ATPL a školu až časem, existují dokonce instituce (některé spolupracují i s OAA), které ATPL kurz považují za vysokoškolské vzdělání - na které lze pak přímo navázat pro získání MSc., nebo dokonce PhD. titulů. Koneckonců - za člověka mluví jeho CV a zkušenosti, nikoliv titul, a za svých 13 pracovních let jsem se (s výjimkou pana Hrušky, pozn. red.) naštěstí s jiným přístupem nesetkal. Pro tenhle názor mluví ještě jedna věc - ne nadarmo se říká - once in the airline, always in the airline. Lidé, kteří jednou přičuchnou k tomuhle oboru, i když nakonec z nějakého důvodu létat nemůžou, kolem letadel se více či méně motají nadále...A v letectví se více než kdekoliv jinde cení zkušenosti, praxe a nadšení pro věc. A nějaký titul toho není tím pravým indikátorem ani nezbytnou podmínkou. Ano, existují země kde to neplatí, jako např. USA, kde je všechno kolem létání tak nějak trošku jinak než ve zbytku světa. Cesta k dopravnímu létání tam vede přes vysokou školu, spoustu let instruktorování, malá letadla, turbopropy a až pak na závěr nějaký ten dopravní jet. V Evropě a zejména Asii tomu ale tak není a troufám si říct, že už ani nebude. Jdeme jinou cestou. |
|
1x 
