Rád bych to trochu upřesnil, hořící petrolej dává určitě mnohem víc, než 500°C, ovšem samozřejmě záleží na podmínkách hoření i na jeho množství. Ve spalovací komoře motoru jsou teploty nad 1000°C, ale ta je ze zcela jiných materiálů, než stavební konstrukce. Dá se říct, že jediné co mají společné je název ocel a určité procento železa v jejich složení. Stavební ocele - to je to nesprostší, co v ocelářství existuje, měknou již pod 500°C a nad touto teplotou mají vlastnosti vosku. Na zřícení takové stavby požárem rozhodně netřeba 30ti tun petroleje, stačilo by dřevo.
K teplotě hoření - nehledejte tabulky, použijte selský rozum - udělám-li ze smrkových větviček malý ohýnek, příjemně si ohřeji ruce, použiji-li na oheň stejný materiál v rozměrech metrového dříví, k ohni se po několika minutách nebudu moci pro žár přiblížit. Stejně to funguje i u toho petroleje. Teplota uvnitř požáru musela být mnohem vyšší než 1000°C. Jak už jsem uváděl výše, toto je teplota, která se uvažuje při požárech malých obytných staveb. |
|
