Ještě by tam mohla být závislost na způsobu rozptýlení z motoru vycházející páry do okolní atmosféry. Při -50°C dochází k nasycení vzduchu párou při její koncentraci asi tak řádově 0,05 g/m3. Zkusím takový jeden hodně od pasu střelený výpočet.
Opravdu nevím, kolik vzniká vody při spálení 0,42kg paliva, ale řekněme, že to bude 1kg. Pokud letadlo za sekundu uletí 240 metrů a vytvoří stopu ve tvaru válce o průměru 5 metrů, pak je to 4680 m3 prostoru, do kterého se rozptýlí 1 kg páry, tedy koncentrace 0,21 g/m3. To je vysoko nad hranicí nasycení a většina páry se přemění na vodní kapky a ledové krystalky. Pokud by se podařilo nějakými "generátory turbulentního proudění" za letounem proud vzduchu z motoru rozptýlit do většího prostoru (třeba průměr 10 metrů), bylo by množství páry ve vzduchu v uvažovaném případu na hranici nasycení a viditelné stopy by ani nemusely vzniknout. Na druhé straně by nějaké "rozptylovače proudu" znamenaly zvýšení odporu (ať už by byly součástí trysky nebo kdekoliv jinde). |
|
