Turbovrtulový motor je na ovládání dosti složitější. Ovládá se většinou 2 pákami. Jedna je Power lever (palivová přípusť)a druhá je Condition lever (páka řízení vrtule). Obě spolu spolupracují. A mezi oběma regulátory, jak palivovým, tak vrtulovým jsou natažena 2 táhla. Právě od CL a PL. PL je do vrtulového regulátoru kvůli reverzu a tvz "Beta řízení", kdy regulátor nemá dostatečné otáčky pro svoji funkci ( vrtulový regulátr je tvořen odstředivými roztěžníky/ tvz wattův regulátor/ a pruzinou, která na ně tlačí proti směru rozevření/ pružinu stlačujeme CL/. na to je pak přidáno šoupátko, které řídí tok motorového oleje do mechanismu stavění vrtule). Při tomto režimu je úhle nastavní listů řízen pouze plynovou pákou. Tzn., že každá poloha PL má svůj úhel nastavení vrtule, který je pevně daný. Takže pokud dáme PL do letového volnoběhu a k vyššímu vykonu, řídíme vrtuli pomocí regulátoru vrtule. Řídíme ovšem pouze otáčky vrtule. Protože všichni víme, že se vzrůstající dopřednou rychlostí nám vektorově klesá úhel náběhu listu vrtule (fig:1, kde alfa je skutečný úhle náběhu, tau je úhel nastavní listu, v je dopředná rychlost, vr je skutečná rychlost obtékání, U je rychlost otáčení vrtule) ta má menší odpor, čímž se roztáčí. Regulátor otáček vrtule nám zvýší úhel nastavení listů, čímž dodrží zvolené otáčky vrtule. Úhel náběhu pak můžeme zvýšit vyšším výkonem motoru. Takže nemůžeme říci, že vrtulovou pákou nastavíme úhle náběhu vrtule. No, to je asi všechno.
Jo ještě jedna věc. Žádám zdejší chytráky, kteří si myslí, že se*rali Šalamounův exkrement, aby si nejdříve přečetli nějakou tu teorii (doporučuju alespoň Letadlové motory od pana Ing. Jindřicha Kocába a pana Adamce), než budou tady mudrovat a plácat úplné nesmysly. |
|
