Tak k původní otázce (radar).
Jednoduchý primární radar (terminus technicus je primární radarové čidlo) funguje tak, že nějaký vysílač vyšle obyčejný hrubý signál - puls, ten se odrazí od povrchu tělesa, vrátí se zpět, zachytí ho přijímač a na základě úhlu otočení antény v době odeslání/přijmutí a doby mezi odesláním a návratu signálu určí polohu cíle.
Jednoduchý sekundární radar (sekundární radarové čidlo) funguje tak, že nějaký vysílač vyšle na domluvené frekvenci modulovaný signál - dotaz. Odpovídač na palubě letadla ho zachytí a sám vyšle na jiné domluvené frekvenci jiný modulovaný signál - odpověď, ve kterém jsou zakódované informace (dnes módy A, C, S). Poloha se opět určí na základě polohy antény .
Pak máme ještě třetí typ zařízení, které sem řadíme, ale které vlastně není radar. Soustava pevných antén rozmístěných v pomérně velké vzdálenosti od sebe zachytává onen modulovaný signál - odpovědi na dotazy jiných radarů a navíc tzv. squirty (periodické vysílání těchto informací na slepo, kterých ke své funkci používají třeba TCASy) a na základě různých časů, ve kterých stejný signál zachytí různé antény se vypočítá poloha cíle.
No a teď jak se nám může letadlo ztratit z radaru:
U posledních dvou jmenovaných je jedna odpověď jasná - pokud na palubě není odpovídač (je vypnutý), tak tyto dvě metody nemají jak cíl zjistit.
U primáru je to trošku složitější. Vše ale vyplývá z následující skutečností - radarový paprsek se šíří přímočaře. Proto pokud je mezi cílem a čidlem nějaká překážka, logicky se paprsek z radaru odrazí zpět od překážky. Druhým problémem je tvarování a směrování paprsku. Protože jde o poměrně velkou energii, je samozřejmě žádoucí aby byla vyzářena správným směrem. A protože nemá smysl prát tuhle energii do kopců kolem letiště (případně do oken nedaleko stojících mrakodrapů), vyzařovací smyčky radarových čidel bývají zaměřeny do výšek kde jsou užitečné a kde letadla normálně opravdu létají. V našem případě tedy nejpravděpodobněji nastala jedna z následujících situací:
a) mezi radarovým čidlem a letadlem byla nějaká překážka, která odrazila paprsek primáru dříve nežli se dostal k letadlu
b) letadlo bylo příliž nízko a tedy pod vyzařovací smyčkou a paprsek ho tedy vůbec nezasáhl
c) letadlo bylo příliš daleko , např. v oblasti která je pokryta pouze sekundárem. Paprsek primáru ho tedy buďto zasáhl, ale odpověď už byla příliš slabá a nedoletěla zpět k čidlu, nebo byl sám příliš slabý a letadlo vůbec nezasáhl.
Protože je tohle ale zajímavá tématika, přidám ještě pár zajímavých případů, jak se může stát, že letadlo není vidět na radaru:
1) jak jsme si všimli, primár je založený na tom že se od letadla něco odrazí. Takže pokud by se od letadla nic významného neodrazilo, tak by ho radar neviděl (tedy samozřejmě STEALTH, ale taky třeba celolaminátové nebo celodřevěné konstrukce - takže proto mají některé větroně uvnitř takový kovový kříž)
2) mluvili jsme tu o odrazu od budov a kopců - asi vás napadlo že taková budova nebo kopec by se pak na radaru jevila jako nepřetržitě viditelný flek. Aby se takovém rušivém efektu zamezilo, prostě se berou jen takové signály, které se vůči čidlu pohybují nějakou rychlostí. Vzhledem k tomu, jak se to měří, je významná pouze složka pohybu ve směru signálu - takže paradoxně letadlo letící po kruhu kolem radaru není vidět vůbec a letadlo letící po tečně myšlené kružnice kolem radarového čidla zmizí na krátký okamžik kdy se bude pohybovat poblíž místa dotyku tečný k té kružnici.
Podobně jako primární radary mají své mouchy, i sekundární je mají. Hlavně když se překrývají ve stejný čas např. dva signály, může to způsobovat různé problémy (špatná indikace kódů, náhodné blikání "identů" po obrazovce protože se náhodou odpověď jednoho letadla objevila v místě kde má být signál identu jiného letadla.
Moderní přehledové systémy se tomu snaží předejít tak, že využívají informace z několika různých radarových čidel (např. v čechách Praha, Písek, Buchtův Kopec, Augsberg a další), porovnávají je a výsledkem je vznik tzv. tracku - informace, která obsahuje vypočtenou polohu letadla ze všech dostupných informací. Tento systém je nejlepším řešením, i tak má ale nějaké mouchy - např. možnost zdvojování cílů (jedno z čidel vyhodnotí cíl jinak a tedy není zahrnut do výpočtu, ale zobrazí se zvlášť), nebo poměrně významné posuny cílů na obrazovce, když např. přelétévají hranici prostoru kde se mění priorita jednotlivých radarových čidel při výpočtu.
Ať už máme systém sebesložitější, vždy se ale dostaneme nakonec k následujícímu omezení:
- pokud nám letadlo vypne odpovídač zmizí informace o něm na všech systémech používající sekundár a pokud je mimo oblast ozařovanou paprskem primáru (ať už protože je za kopcem, mezi budovami, příliš nízko a nebo příliš daleko), tak o něm nevíme nic. |
|