FlightSim.CZ | Výlet do Nice, aneb Riviera Crisis

Výlet do Nice, aneb Riviera Crisis 27. 7. 2005 / 08:55

Tak jsem se zase jednou moc těšil, že odpadne pravidelná úterní oblastní služba, vyleštím okýnka, oběhnu mašinu, ukápnu trošku kéráku do nádržek a vyrazím na Azurové pobřeží chytat bronz. Jak už to tradičně bývá, podařilo se mi k tomu zasednout až poměrně pozdě, cca na úrovni posledního balíčku směřujícího z ČR, ale protože tou dobou bylo ve Francii stále ještě takříkajíc vymalováno (nikde nikdo, pokud jde o ATC), nebylo to zase tak velké zpoždění. Trošku jsem zatrnul při pohledu na oko vševidoucí, jaké hordy nájezdníků se to hrnou do země nikoho a tak jsem, jsa spíše defenzivním pilotem, ukápnul do nádržek trochu navíc na nějakých 45 minutek contingency a dvojnásobek diversion. Jak se později ukázalo, byla to veeelmi moudrá rezerva.

Let z ČR probíhal skvěle rychle, pod taktovkou Markyho a za využití schopností kočičky jsem trošku rozčísnul krátký vláček konzervativních pilotů a pokračoval dále na jihojihozápad. Tradičně kvalitní ATC v Mnichově, Rakousku (no, i když, ...

i celé Itálii a milostivé shortcuty jsou takříkajíc standardem.

Za letu jsem viděl, že řídící v Nice se konečně rozhodl zachránit životy virtuálních cestujících a rozsvítil LFMN_APP. Bohužel ihned mu asi došlo, že to zajímavé na Nice - čili Riviera 4L approach ukočírovat nedokáže, a tak si do ATISu hodil trapné ILS a filmové hvězdy na letní dovolené tak měly zase o něco pestřejší zvukovou kulisu. To že přítomnost onoho řídícího k záchraně příliš nepřispěla, jsme se měli dozvědět už záhy. Už v Padově se mi zdálo trošku podivné, že volačku OK MAD vídám v pravidelných intervalech na určitém místě, ale přikládal jsem to Zdeňkově předpisové nátuře, která mu velí začít holdovat nad posledním clearance bodem, pokud řídící neurčí dále. Myšlenku na promyšlenou strategii řídícího jsem poměrně rychle zahnal při pohledu na jeho rating a zejména čilou komunikaci konsternovaných pilotů a když už jsem konečně vstoupil na onu prokletou frekvenci, začalo být jasno.

Dle Zdeňkova vzoru jsem zklamaně opustil STAR podstránku MCDU a vstoupil do fix revision, abych s lítostí připravil příslušný HOLD obrazec. Když jsem se přiblížil na 5nm k BORDI, začalo být jasné, že můžu směle kliknout INSERT a ohlásit na frekvenci že jako "holding over BORDI at FL190, protože ses na mně vyprd". Myslel jsem si, že tím zahraju na city příslušnému approachnikovi, ale to byla zásadní chyba. Stejně jako Zdeněk jsem se tímto krokem odsoudil k neblahému osudu posledního v řadě, tam kdesi na východě, kde je jen voda, klid a dám pokoj. Marné bylo volání na nedostatek paliva, marné počítání okruhů, pro řídícího to zřejmě byla v tu chvíli obrovská úleva, že se ty éra otočily zpět aspoň na chvíli. Nutno říci, že možná ani vlastně nevěděl, co to tam dotyční vyvádějí.

Tuto teorii začal brzo nevybíravě potvrzovat TCAS, na kterém byly minimálně plné snad 4 targety v okolí (nejen vzdáleností, ale vesměs i ve stejné hladině), takže se jindy pohodový holding změnil na nervydrásající čekání na příslušný zvuk, při kterém shodím břevno na GF-MCP a cestující začnou sborově blinkat. Do toho se na frekvenci neustále ozývalo "Nice Approach", což do doby než jsem pochopil, že neznamená "missed approach" (porovnejte výslovnost), úrovni adrenalinu přidávalo taky notnými dávkami

Paliva bylo dost, takže jsem si říkal, nechám ho trochu vydechnout, koneckonců MADa už z holdu po páté výzvě odebral velmi vtipným headingem. Koleček ale začlo přibývat, paliva ubývat, TCAS se moc neuklidnil a mě se chtělo letět zpět střídat Markyho, tak jsem se začal taky pomaličku připomínat. Na asi čtvrtý pokus, kdy jsem pochopil, že Czech Rescue Zero Three zkracují u frantíků na zero three (bez ohledu na to, že stejně by šly zkrátit další 3 volačky v éteru, jestli to tak řídící nakonec i neudělal), jsem opustil hold a vydal se přiděleným vtipným headingem vstříc Alžírsku.

Nebýt toho, že řídícímu došly nervy a odpojil se, snad bych tam nakonec i doletěl. Po jeho bílém šátečku šlo už všechno jako po drátkách, do ILSu jsme se všichni srovnali sami a věžník si to už ukočíroval relativně obstojně. Krátká přestávka, let zpátky, postupně ubývající řídící a tradiční kvalita české kotliny se všemi příslušnými zkratkami a offlimity byla už jen příjemným závěrem hooodně dlouhého večera a díky za ni. Opravdu upřímně.

Poučení z krizového vývoje - nikdy nevěř žabožroutům. Tak nějak mi to připomnělo nedávnou Marseille, kde jsem dostal CLRD ILS app headingem +50 stupňů od osy dráhy a cca na druhé míli, takže jsem unabloval, ani neladil věžku a šel rovnou GA.

Eště že jsem nestihl najít ve slovníku "sbohem a šáteček".