Radim má pravdu, že se to stalo prakticky všem Trenérům. Pan Jančář, kterého si hluboce vážím, vždy říká - piloti Trenérů se dělí na dvě skupiny, na ty kteří již na břichu seděli a ty kterým se to stane. Bojím se okamžiku, kdy se to stane i mě (to se asi Mácha ze samé radosti sežere destilkou).
Před přistáním, těžko říct, Trenér má dokonce i zvonek, kterej ti zvoní jak zběsilej pokud nemáš podvozek venku, přesto se to stává. Většinou je to stres, roztržitost, je to úkon, který máš dělat ještě v klidu po větru, přesto jsem od lidí, kterým se to stalo slyšel, že na ně najednou někdo začal mluvit na frekvenci a pak už na úkon zapomněli. Třeba vojáci ještě dnes hlásí - podvozek vysunut a zajištěn, takže se opravdu přesvědčí, já hlásím dvě zelené a vždy se přesvědčuju jak pohledem na světýlka, na polohu přepínače a hlavně na policajty.
Při vzletu se to nejčastěji stane, když se ti někdo "hraje" v kabině, třeba malé dítě a ty už si nezkontroluješ vše co máš, občas si prý někdo splete spínač s hlavním (nevím na podvozku je plexi kryt). Takže zase ve stresu, ve spěchu. Nevím, ale už jsem viděl "orat" i třeba Cessnu 210. |
|
