Přidám se svými omezenými zkušenostmi taky trošku do mlýna...
Podotýkám, že jsem pravák jako poleno, levou rukou nejsem ani schopnej hodit šutrem nebo používat nůžky. Na druhou stranu jsem kdysi dávno na CADech (Microstation) bez problému ovládl tablet se 16ti tlačítkovou myší v levé ruce, a taky pravidelně řídím autem tisíce kilometrů na střídačku z levé i pravé strany...asi je to všechno o zvyku a troše té praxe...
Pokud jde o malá letadla, tam bych řekl není sebemenší problém - síly v řízení jsou tak minimální, že to po chvilce ani nepřijde. Lítal jsem pravou rukou Blaníky a párkrát něco s vrtulí, levou pak celej výcvik na Piperech PA28 a PA34. Když se do malýho éra vrátím teď z velkýho, tak se ze začátku cítím při řízení zleva trochu tupější, ale to je bych řekl spíš psychický problém z takové té nejistoty, než skutečně znatelný rozdíl v preciznosti nebo přirozenosti řízení. V tomhle mi osobně přijdou asi snažší berany - jednak mají jakoby znatelně odlišené jednotlivé osy (a tak se snadněji drží jedna ve stabilní poloze a druhá mění) a druhak mají většinou jakousi neutrální středovou polohu. Ale to je jiné éro od éra a jen můj osobní pocit z té trochy typů co jsem zatím lítal.
Pokud jde o Boeinga, tak tam jsou pochopitelně moje zkušenosti z levé sedačky minimální - pár desítek hodin na simu 737, pár desítek na simu 757 plus nějaká hoďka na simu 747, oproti 2500 hodin z té pravé. Tam už je díky sílám v řízení rozdíl trochu znatelnější, ale po čase to taky nepřijde. Jako kdyby když za to musím víc tahat, tak je to na úkor preciznosti, nebo jakési jistoty. Ale je to jen dočasné. Co je mnohem větší problém je rozmístěni všeho ostatního po kokpitu - přístroje jsou ještě ok, nejsou zrcadlově. Ale podvozek, klapky, speedbrake, celej MCP, to už je druhou rukou docela nezvyk. Začíná to už tím, že hledám kde co je...končí tím, že jsou ty páčky a točítka tou druhou rukou cítit tak nějak...divně  A protože vlevo sedím většinou v krizových situacích (Right Hand Seat Check pro naše kapitány nebo občasné checkrides), je to o to náročnější, hlavně díky omezenému času zvyknout si. Nicméně trvá to jen trochu dýl než řízení, ale taky je to nakonec jedno.
No a k tomu řízení oběma rukama - u malých letadel řídím vždycky jednou rukou od vzletu do přistání, ať kniplem nebo beranama, snad s výjimkou nějakých out of trim situací (ostré zatáčky, nácvik pádů, ... ). Ani nevím jestli mě to tak někdo učil nebo ne - u kniplu je to tak nějak samo sebou (pominu akrobacii), zůstalo mi to i u beranů, druhou ruku mám na plynech (případně dalších motorových pákách). Asi chci mít jistotu, že to co je nastavený na plynech tam taky zůstane - s různými druhy aretace polohy plynu nemám moc dobré zkušenosti... Plus mi zůstal tenhle návyk z potřeby plynule měnit výkon při lítání formací a jiných divočin na PC simulátorech.
U velkých je to trochu jinak - pro vzlet mě vždycky učili mít obě ruce na beranech - ani nevím co byl hlavní důvod - jestli nutnost mít po V1 ruce mimo thrust páky, nebo mít řízení pevně v rukách pro případ nějaké out of trim situace při rotaci, kdy můžou být potřebné síly občas celkem brutální. Poté už pak ale víceméně jednou rukou. Máme dokonce v SOP, že od chvíle "rad alt alive" (pod 2500ft AGL) bychom měli mít vždycky druhou ruku na thrust pákách (pro případ GPWS recovery, apod. ), autopilot, neautopilot. Jednu dobu tam podobná procedura byla od okamžiku vysunutí prvních klapek. Musím říct, že poté co jsem si zkusil na simu autopilotem vyvolaný stall, tak mám osobně na thrust druhou ruku skoro pořád, určitě pod nějakých 10k ft. Jednak řídím většinou ručně, takže tam je to nutnost (ale i při autothrust chci vědět co se děje s výkonem i bez koukání na budíky), druhak používám občasné přidání nebo moderování výkonu pro continuous descent při zapnutém AP namísto V/S na MCP (jak kdy, je fajn si občas prostřídat režimy, jakými člověk dosáhne stejného výsledku). Navíc počítač co má na starosti počítání VNAV profilu má už taky svoje roky, takže občas držím výkon tam kde chci ručně navzdory autothrust, než si mašinka rozmyslí, co bude dělat (řádově sekundy, při kterých ale většinou defaultně přidává trochu výkonu pro jistotu), bo pak mi dá pan Boeing většinou stejně zapravdu, že třeba idle opravdu stačí |
|
