Díky doktore za zastání 
1.) Kosmické (resp. jakékoliv ionizující) záření a letectví je poslední dobou velké téma. Nevím jak je to v ostatních leteckých zemích (EU direktiva z roku 1996 by měla být platná od roku 2002), ale tady v UK má každý člen leteckého personálu povinně firmou doplňovaný logbook jednotlivých letů a u nich na základě různých měřených a statistických ukazatelů generovanou hodnotu absorbovaného záření - pro daný let a akumulovanou. Pro nás se o to stará Globalog (http://www.globalog.com/) a musím říct, že někdy jsou hodnoty celkem na pováženou. Globalog má k dispozici minutové hodnoty záření pro každou polohu kdekoliv na zemi a na základě různě přesných údajů (od GPS souřadnic po velkou kružnici) dodaných aerolinkami pro daný let vyhodnotí dávku záření, které byla posádka vystavena. Tyhle hodnoty se mění v průběhu času podle aktuální aktivity daného záření a také podle parametru daného letu:
- výšce letu - čím výše tím hůře, dvojnásobné hodnoty cca každých 6000ft, v klasických hladinách kde lítají airlinery je hodnota 60-200x větší než na zemi
- zeměpisné poloze - čím dále od rovníku, tím hůře, protože směrem k pólům klesá schopnost magnetického pole země odklánět elektricky ne-neutrální subatomární částice, které sledují magnetické siločáry a tak se defacto koncentrují směrem k pólům
- a samozřejmě délce trvání letu - čím delší, tím pochopitelně horší
Jen tak pro orientaci:
- Hodnota záření které je vystavena většina lidí na zemi je cca 0.27 mSv ročně, s tím, že limitem je 1 mSv
- Pracovníci s radioaktivním materiálem nebo zařízeními jsou vystaveni cca 0.99 mSv ročně, s tím že limit je 20 mSv, nicméně při překročení 6 mSv ročně se začíná řešit co se bude dít dál (podrobnější prohlídky, omezení vystavení záření, apod.)
- Letecký personál je vystaven hodnotám cca 3.03 mSv ročně, s tím že limit je ve většině zemí 6 mSv. Výjimkou je jako vždy USA, kde je limit 50 mSv, protože úředník stanovil, že si dotyční sami zvolili danou profesi a tak si za to mají nést taky následky (ehm).
- Když tak koukám do svého Globalogu, tak průměrná roční hodnota u mně dosahuje 3.8 mSv, což je naštěstí jen skoro 4x víc než v nemocnici pracovník u RTG nebo pánové v Temelíně Je to dáno tím, že drtivá většina letů je směrem na jih, netrávíme hodně hodin v maximálních hladinách, nelítáme ultra longhaul a zdaleka nedosahujeme max. limitu 900 letových hodin ročně. Pro srovnání - jeden let do Egypta je dávka průměrně 25 microSv, jeden let do Kanady průměrně 55 microSv - je to dáno tím, že i přes stejnou délku letu se Atlantik brousí někde kolem 60°N, občas i severněji (můj osobní rekord je 68°30N když eště soptil Ejákul a lítalo se z uctivé vzdálenosti kolem). Hodnoty kolegů třebas z Air Canada co lítají pouze longhaul už ale tak pěkně vypadat nebudou.
Pokud by k tomu náhodou někoho zajímalo něco navíc:
- http://www.globalog.com/cosmic_radiation.pdf
- http://www.globalog.com/globalog_brochure.pdf
- http://www.smartcockpit.com/pdf/flightops/safety/200
- http://www.smartcockpit.com/pdf/flightops/meteorology/2
Přidal jsem jěště obrázek pro ukázku jak vypadá takový Globalog logbook a je tam krásně vidět, jak se liší expozice u různých typů letů.
Na jednu stranu to může všechno vypadat jako hraní si s abstraktními čísílky a jakési neznámé riziko v pozadí, které se projeví bůhví kdy v životě člověka. Faktem ale zůstává, že vliv inonizujícího záření na mutace DNA je prokázaný, stejně jako hodnoty záření měřitelné (a měřené). Ze statistik také vyplývá poměrně jednoznačně, že výskyt různých druhů rakoviny je u létajícího personálu několikanásobně vyšší než u ostatní populace.
Ostatně na tom, že se pilotům rodí jenom holky taky něco bude ;o)
2. a 3.) Fully body scannery a kontrola leteckého personálu
Tohle je z prominutím nějvětší pi*ovina od dob kdy musíme vytahovat notebooky a balit si tekutiny do 100ml lahviček. Díky jednomu rádobyteroristovi, který si svévolně zapálil koudel u zadku...Zase jedna z ukázek, jak si můžou letištní securiťáci užívat nově získané pravomoci šikanováním posádek a cestujících. Usáma se musí někde v té své jeskyni válet smíchy....
Abych to uvedl na pravou míru - samozřejmě souhlasím s kontrolami na letištích, bez nich to v téhle době už bohužel nejde. Bohužel ale tady v UK nebo ještě mnohem hůř v USA se kontrola posádek stává pro securiťáky jakýmsi rituálem, jak co nejvíce znepříjemnit život létajícímu personálu. Kontroly kterými procházíme my pravidelně, jsem jako cestující nezažil NIKDY. Někdy je to až absurdní - celkem pravidelně mi prochází celej kufřík, otevírají jednu složku dokumentů po druhé, prochází každou stránku, otevírají peněženku, testují zubní pastu, musím pouštět notebook, sundávat boty...pochopitelně jakýkoliv pokus o přenos tekutin nad 100ml končí ihned v koši, o pravidelném osahávání (o nutnosti provádět ho tak jak někteří velmi pochybuju) ani nemluvě. A samozřejmě se nezapomenout zeptat jestli nemám s sebou nějaké ostré předměty...Prostě absurdistán. Jednou jsem měl bohužel dobrou náladu a tak jsem na dotaz "nějaké ostré předměty?" odpověděl "v kufru nic, ale v kokpitu mám tááákovouhle sekeru". Úsměv ani jeden a stálo nás to 30 minut zpoždění, protože jsem šel pěkně bokem a hurá na něj. Přitom jsem jenom konstatoval známý fakt. Všechno je to úplně postavené na hlavu, ostrých předmětů je na palubě každého letu víc než dostatek (nejen ta sekera). Jeden chudák kolega to jednou po hodně náročné šichtě neunesl a při dalším letu po opakované nepříjemné konfrontaci se securiťákem se prostě před všema v hale svlékl kompletně do naha a prošel tím rámem tak jak ho pánbů stvořil. Nutno říct, že jsem se mu v tu chvíli vůbec nedivil. Zkušenosti které si "užívají" kolegyně něžného pohlaví speciálně v USA snad ani nestojí za vyprávění na veřejném fóru...
A tak pokud jde o mně - z důvodů záření a z důvodů neustálé securiťácké buzerace já osobně hodlám tyhle full body scannery bojkotovat, i kdyby to mělo stát zpoždění daného letu. A jak to tak zatím vypadá, rozhodně nebudu sám. |
|
2x 
