Nechci, aby se to zvrhlo v anténářskou diskusi, ale moje poznámky k tomu jsou tuto:
Impedance:
a) Impedance je opravdu blbě, proto je formálně správné ji ztransformovat ale hlavně ji současně i desymetrovat (dipol je z principu věci symmetrický, my potřebujeme do koaxu ale nesymetrický výstup - to se elegantně dělá jedním členem - tím symmetrizačním obvodem - který současně ztransformuje imepdanci a současně desymetruje). Nicméně - na praktických zkouškách se ukázalo, že uvedené konstrukce jsou pro naše účely natolik zbastlené, že korektní použití symetrizačníého členu na výstupu dipolu příjem obvykle mírně zhorší. Nicméně jo, toto je místo pro experimenty.
Směrová charakteristika:
b) Pozor - sice je naprosto pravda, že dipol , užitý pro svislou polarisaci, má "nulový" příjem ze směru kolmo shora a maximum příjmu v horizontu, ale v tom je ta finta. Současně totiž platí, že letadlo kolmo nad vámi (s nulovým příjmem) je vám nejblíže, (10km a méně), tak ho přesto dobře slyšíte. Jak se letadlo vzdaluje, současně se dostává do oblasti s vyšším "ziskem" dipolu a je tak stále slyšet - na horizontu pak obvykle jsou pozemní stanice u kterých potřebujeme maximální zisk. Proto je dipol - prakticky ověřeno - velmi výhodná konstrukce, přes - správné- teoretické výhrady. |
|
